Milí čtenáři,

v dnešním vydání newsletteru se dočtete o problémech západních firem v Číně, návštěvě čínského ministra obrany v Maďarsku, sbližování EU a Spojených států nebo také o novém vývoji v kauze Dukovany.

Západní oděvní firmy H&M, Nike nebo Burberry se staly terčem nacionalistických vášní v Číně. Důvod? Jejich postoj k využívání bavlny vypěstované v čínském Sin-ťiangu, kde je nucená práce Ujgurů a jiných, především muslimských, menšin jednou ze součástí masivního aparátu represe. Spouštěčem bojkotu byla salva recipročních sankcí mezi EU, Spojenými státy, Kanadou a Spojeným královstvím na jedné straně a Čínou na straně druhé. O pozadí vyostření vztahů s Čínou kvůli situaci v Sin-ťiangu mluvila vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková pro Evropa Plus Českého rozhlasu. 

Reakce Číny na evropské sankce byla asymetrická, jelikož kromě politiků zařadila na sankční seznam i nezávislé výzkumníky a nevládní organizace. Zároveň však čínské vedení popustilo uzdu nacionalistickým náladám, které se zaměřily na západní firmy podílející se na „očerňování Číny”. Z velké části byla nelibost čínského obyvatelstva autentická, nicméně stranické orgány sehrály klíčovou roli při jejím povzbuzení a nasměrování. Narozdíl od roku 2012, kdy při demonstracích proti Japonsku došlo například i k ničení japonských aut, se tentokrát podařilo násilným incidentům vyhnout. Rozsah čínské reakce, včetně vymazání prakticky všech zmínek o H&M z čínského internetu, dokonce i map, svědčí o tom, jak efektivně dokáže Čína potrestat „neposlušné” firmy.

Tato zkušenost ještě více zpochybňuje argumenty pro větší propojení ekonomik evropských států s Čínou, jehož symbolem je bilaterální dohoda o investicích (CAI). Přestože Čína vehementně slibuje zahraničním firmám rovné zacházení, ve skutečnosti Peking neváhá přístup k čínskému trhu proměnit ve zbraň. Zároveň tato epizoda ukazuje, jak těžké je pro některé firmy hrát dvojí hru a udržet si přízeň jak v Číně, tak i na Západě. Velkou zkouškou v tomto směru budou nadcházející Olympijské hry v Pekingu. I když západní firmy budou čelit rostoucímu tlaku odstoupit od podpory her, takové rozhodnutí by pro ně mohlo na čínském trhu znamenat konec. V případě firem významně závislých na čínském trhu se hraje o hodně. Jak se vyjádřil jeden z představitelů německého automobilového koncernu: „Jsme připraveni na to žít s Volkswagenem, který bude o polovinu menší než teď?”

  • Čínský ministr obrany Wej Feng-che přiletěl do Evropy na nečekanou návštěvu Maďarska, Srbska, Řecka a Severní Makedonie. I když byla cesta pravděpodobně předem naplánovaná, její načasování bylo v kontextu třenic mezi EU a Čínou nanejvýš symbolické. Wejova mise byla především politická, s cílem ukázat, že vztahy se zeměmi střední a východní Evropy jsou na dobré úrovni, a to navzdory rostoucímu skepticismu vůči Pekingu napříč regionem. V Budapešti využil Wej příležitost pochválit Maďarsko za postoj k unijním sankcím kvůli Sin-ťiangu, které maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó označil za „škodlivé” a „nesmyslné”. Zdá se, že tato hlasitá kritika sankcí posloužila Maďarsku dobře – Wej už ale opomněl zmínit to, že Maďarsko pro sankce nakonec hlasovalo také. Dalším bodem agendy byly vakcíny proti COVID-19. Maďarsko je dosud jedinou zemí v EU, jež používá čínské vakcíny. Kromě vakcíny vyrobené společností Sinopharm, s níž se v Maďarsku očkuje celoplošně, úřady pro nouzové použití schválily i vakcínu od CanSinoBIO. Signál vyslaný návštěvou Budapešti byl jasný – Čína i Maďarsko budou nadále využívat bilaterální vztahy jako „bič” na Brusel, každý svým způsobem.

  • EU a Spojené státy nacházejí společnou řeč. Pokud má zhoršení vztahů EU s Čínou nějakého vítěze, tak jsou to podporovatelé bližších transatlantických vztahů. EU se dlouho snažila v otázce politiky vůči Číně opatrně manévrovat. Nechtěla přitom Čínu vidět primárně jako rivala, což se mezitím na druhé straně Atlantiku stalo faktickým konsensem. Poté, kdy Čína to přestřelila s přehnanou reakcí na evropské sankce, se zdá, že se otevřely dveře pro bližší koordinaci postupu vůči Pekingu. Zároveň však mezi Spojenými státy a evropskými spojenci zůstává vícero třecích ploch. Jednou z nejvýznamnějších je projekt plynovodu Nord Stream 2, s nímž Německo pokračuje navzdory urputné opozici ze strany Washingtonu a některých členských zemí EU. Washington zvažuje uvalit další sankce na firmy zapojené do projektu, který americký ministr zahraničních věcí Antony Blinken nazval “ruským geopolitickým projektem, jehož cílem je rozdělit Evropu a oslabit evropskou energetickou bezpečnost”. Změna nakonec může přijít zevnitř Německa. Němečtí Zelení přislíbili, že v případě úspěchu v nadcházejících spolkových volbách projekt zastaví. Vzhledem k rostoucím preferencím této strany lze předpokládat, že se jejich postoje do povolebního vývoje zásadně promítnou.
  • Kauza Dukovany pokračuje. V posledních dvou týdnech si Česko prošlo bouřlivým vývojem kolem připravovaného tendru na jadernou elektrárnu Dukovany-II. Nejprve místopředseda vlády Karel Havlíček oznámil, že chce oslovit všechny čtyři hlavní uchazeče, včetně ruského Rosatomu, s takzvaným bezpečnostním dotazníkem, ale zároveň s nimi také sdílet technickou dokumentaci výběrového řízení. To by de facto znamenalo zahájení tendru. Na základě tlaku opozice byl premiér Andrej Babiš přinucen ke svolání zasedaní Bezpečnostní rady, které rozptýlilo některé obavy a vyzdvihlo roli bezpečnostní komunity v posuzování výběrového řízení. Český speciální zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl byl mezitím odejit, když se postavil proti plánu zahrnout Rosatom do tendru, oficiálně však na základě absence bezpečnostní prověrky. Senát PČR a pět lídrů opozičních stran vyjádřili svůj silný odpor vůči ruskému a čínskému angažmá v jaderném tendru z důvodu vážné bezpečnostní hrozby, kterou obě země představují. Jaká bude budoucnost jaderného tendru, zůstává prozatím nejasné, ale pověst české vlády a její transparentnost byly vážně otřeseny. V tomto ohledu se nabízí srovnání s jadernou elektrárnou Paks-II  v Maďarsku, kde byl na projekt přímo nasmlouván ruský Rosatom, jak popsal analytik MapInfluenCE Dominik Istrate ve studii pro Evropské hodnoty.

  • Ivana Karásková a Veronika Blablová popsaly čínskou vakcínovou diplomacii ve střední a východní Evropě pro Info.cz.
  • Veronika Blablová se zaměřila na soupeření Číny a Indie v dodávkách vakcín po světě v článku pro náš sesterský portál CHOICE. Mapu distribuci čínských vakcín najdete výše.

  • Naše pokrytí tématu vakcínové diplomacie uzavírá koordinátor ruského výzkumu MapInfluenCE Pavel Havlíček a jeho text o využití Sputniku V jako geopolitické zbraně na Slovensku nebo v Maďarsku.

  • Analytička MapInfluenCE Alicja Bachulska je spoluautorkou článku v The Diplomat, který analyzuje výsledky nedávného průzkumu postojů polské veřejnosti vůči Číně.     

  • „Z velké části je to upřímný protest čínského obyvatelstva, avšak posílený precizně budovanou nacionalistickou politikou komunistické strany”, reagoval analytik MapInfluenCE Matej Šimalčík na výbuch nacionalistických nálad vůči západním firmám v Číně.

  • Alicja Bachulska na debatě organizované CEPA mluvila o čínském techno-autoritářství.

  • Jak by měla vypadat evropská politika vůči Putinovu Rusku? Pavel Havlíček poskytl svůj pohled pro tureckou televizi TRT World.

Líbí se Vám náš newsletter? Máte rady, jak něco zlepšit, nebo máte tipy na témata, která bychom neměli opomenout? Neváhejte se nám ozvat. Budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.

 

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika