| | - Projekt kampusu Fudanské univerzity v Budapešti postupuje navzdory kritice. Čínská univerzita má sídlit v jižní části Budapešti a zabrat velkou část původně plánovaného studentského města. Maďarská vláda si na projekt plánuje vzít od Číny obrovský úvěr ve výši 1,2 miliardy eur a zbylé prostředky ve výši několik set milionů eur investovat přímo z vlastních zdrojů. Kampus má stavět čínská státní firmě, jak je pro čínské projekty typické. Maďarská vláda tvrdí, že příchod Fudanu výrazně posílí konkurenceschopnost maďarského vzdělávacího sektoru. Podle kritiků naopak dlouhodobě podfinancované maďarské univerzity nebudou mít možnost Fudanu konkurovat a maďarská vláda by spíš měla investovat do jejich rozvoje. Podle zveřejněných dokumentů například Fudan poskytne pedagogickému sboru finanční ohodnocení řadově několikrát vyšší, než je tomu na maďarských univerzitách. Téma se mezitím stalo v Maďarsku předmětem domácí kontroverze. Primátor Budapešti Gergely Karácsony, jenž má ambici být vyzyvatelem vládního Fideszu v příštích parlamentních volbách, je jedním z nejhlasitějších kritiků plánovaného projektu. Nástrojem, jak projekt zastavit, by podle opozice mohlo být místní referendum. Je však sporné, zda je v této otázce možné referendum uspořádat. Maďarská vláda by také nejspíš dokázala najít možnost, jak se této alternativě vyhnout.
-
EU získala nový nástroj na obranu evropského trhu proti Číně. Evropská komise zveřejnila návrh regulací týkajících se akvizicí a účastí v tendrech ze strany státem podporovaných mimoevropských firem. I když nový mechanismus není zaměřen na žádnou konkrétní zemi, je poměrně jasné, že je motivován především snahou zakročit proti čínským firmám. Podle návrhu budou mít mimoevropské firmy povinnost oznámit plánovanou akvizici v EU, pokud obrat firmy, která je předmětem akvizice, přesahuje 500 milionů eur a mimoevropská firma získala v posledních třech letech finanční podporu od cizí vlády ve výši více než 50 milionů eur. Stejná povinnost se bude vztahovat i na mimoevropské uchazeče o veřejné zakázky ve výši nad 250 milionů eur. Komise si navíc vyhradí právo posoudit možnou státní podporu i v případech, které nesplňují tato kritéria. Po posouzení bude moci unijní regulátor nařídit firmám nápravu, například v podobě vrácení státní pomoci, nebo operaci zcela zakázat. V případě poskytnutí nepravdivých informací, nesplnění povinností notifikace nebo neschopnosti sjednat nápravu, bude moci EU uvalit na dotčené firmy pokuty. Tento mechanismus je dalším z tzv. „autonomních opatření” ze strany EU, jejichž cílem je napravit pokřivené tržní prostředí způsobené specifikami čínského ekonomického modelu. -
Česko se dostalo na ruský seznam nepřátelských zemí. Ruská vláda vytvořila seznam tzv. „nepřátelských států“ v návaznosti na dřívější prezidentský výnos Vladimíra Putina z konce dubna. Na seznam však nebyli zařazeni tradiční soupeři Ruska, mezi něž patří například Polsko, pobaltské státy nebo Spojené království. Místo toho se na něm společně se Spojenýmy státy objevilo jako jediný členský stát EU Česko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že se jedná o důsledek eskalace v bilaterálních vztazích kvůli kauze Vrbětice. České ministerstvo zahraničních věcí i EU ruský seznam odsoudily a připomněly ruské porušení Vídeňské úmluvy, zejména pokud jde o omezení počtu místně najatých zaměstnanců v Moskvě. Tuto kritiku sdílel také český prezident Miloš Zeman, který je obecně vnímán jako politik vstřícný k Rusku. Tento případ dobře ukazuje, jak Moskva taktizuje v kontextu evropské debaty o strategické reflexi vztahů s Ruskem a jak si Putinův režim vybírá jednotlivé země, aby otestoval evropskou solidaritu. Česko také v současné době prochází bouřlivým předvolebním obdobím a vláda má slabou pozici, což z Česka dělá lehký terč.
|
|
