Milí čtenáři,

tentokrát se v našem newsletteru dočtete o postavení Tchaj-wanu v Evropě, odporu proti plánované výstavbě čínského kampusu v Budapešti, novém unijním defenzivním mechanizmu proti Číně nebo také o ruském označení Česka za „nepřátelskou zemi“. V neposlední řadě zde také naleznete pozvánku na veřejnou debatu k nové komparativní studii z dílny projektu MapInfluenCE.

Navzdory snahám Pekingu o diplomatickou izolaci Tchaj-wanu se tomuto demokratickému ostrovu dostává stále více pozornosti. Ministři zahraničí států skupiny G7 v závěrečném komuniké summitu v Londýně vyjádřili podporu pro začlenění Tchaj-wanu do Světové zdravotnické organizace (WHO) a jeho participaci na Světovém zdravotnickém shromáždění (WHA) za účelem sdílení zkušeností s bojem proti COVID-19. Vyjádřili také znepokojení nad rostoucím napětím v tchajwanském průlivu, kde Čína stupňuje vojenské aktivity v tzv. šedé zóně.

Podporu pro zapojení Tchaj-wanu do WHO vyjádřil také český Senát nebo zahraniční výbor slovenského parlamentu. Tchaj-wan se v letech 2009-2016 účastnil každoročních shromáždění WHA. Po nástupu současné prezidentky Cchaj Jing-wen ale Peking využil diplomatických nástrojů a další účast Tchaj-wanu zablokoval.

Tchaj-wan není v současnosti oficiálně diplomaticky uznáván ani jednou z členských zemí EU a nelze očekávat, že se tato situace v blízké době změní. Zájmy evropských zemí zastupují ekonomické a kulturní kanceláře, včetně té české (viz grafika výše). Vlastní definice politiky jedné Číny nicméně představuje dostatečný manévrovací prostor pro rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, což dokázala i návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila během září minulého roku. V kontextu narušení ratifikačního procesu čínsko-evropské investiční dohody se může také rýsovat šance nastartovat jednání o investiční dohodě mezi EU a Tchaj-wanem. Zároveň je ale klíčové, aby EU vnímala Tchaj-wan jako samostatného partnera, a nikoliv pouze jako alternativu Číny.

Význam Tchaj-wanu pro evropské ekonomiky dobře ilustruje sektor polovodičů. V kontextu přerušení globálních dodávek a snah o zabezpečení strategické autonomie se EU pokouší získat investici tchajwanské společnosti TSMC do výroby čipů v Evropě. Podle posledních zpráv ale TSMC upřednostní rozšíření výroby ve Spojených státech.

  • Projekt kampusu Fudanské univerzity v Budapešti postupuje navzdory kritice. Čínská univerzita má sídlit v jižní části Budapešti a zabrat velkou část původně plánovaného studentského města. Maďarská vláda si na projekt plánuje vzít od Číny obrovský úvěr ve výši 1,2 miliardy eur a zbylé prostředky ve výši několik set milionů eur investovat přímo z vlastních zdrojů. Kampus má stavět čínská státní firmě, jak je pro čínské projekty typické. Maďarská vláda tvrdí, že příchod Fudanu výrazně posílí konkurenceschopnost maďarského vzdělávacího sektoru. Podle kritiků naopak dlouhodobě podfinancované maďarské univerzity nebudou mít možnost Fudanu konkurovat a maďarská vláda by spíš měla investovat do jejich rozvoje. Podle zveřejněných dokumentů například Fudan poskytne pedagogickému sboru finanční ohodnocení řadově několikrát vyšší, než je tomu na maďarských univerzitách. Téma se mezitím stalo v Maďarsku předmětem domácí kontroverze. Primátor Budapešti Gergely Karácsony, jenž má ambici být vyzyvatelem vládního Fideszu v příštích parlamentních volbách, je jedním z nejhlasitějších kritiků plánovaného projektu. Nástrojem, jak projekt zastavit, by podle opozice mohlo být místní referendum. Je však sporné, zda je v této otázce možné referendum uspořádat. Maďarská vláda by také nejspíš dokázala najít možnost, jak se této alternativě vyhnout.
  • EU získala nový nástroj na obranu evropského trhu proti Číně. Evropská komise zveřejnila návrh regulací týkajících se akvizicí a účastí v tendrech ze strany státem podporovaných mimoevropských firem. I když nový mechanismus není zaměřen na žádnou konkrétní zemi, je poměrně jasné, že je motivován především snahou zakročit proti čínským firmám. Podle návrhu budou mít mimoevropské firmy povinnost oznámit plánovanou akvizici v EU, pokud obrat firmy, která je předmětem akvizice, přesahuje 500 milionů eur a mimoevropská firma získala v posledních třech letech finanční podporu od cizí vlády ve výši více než 50 milionů eur. Stejná povinnost se bude vztahovat i na mimoevropské uchazeče o veřejné zakázky ve výši nad 250 milionů eur. Komise si navíc vyhradí právo posoudit možnou státní podporu i v případech, které nesplňují tato kritéria. Po posouzení bude moci unijní regulátor nařídit firmám nápravu, například v podobě vrácení státní pomoci, nebo operaci zcela zakázat. V případě poskytnutí nepravdivých informací, nesplnění povinností notifikace nebo neschopnosti sjednat nápravu, bude moci EU uvalit na dotčené firmy pokuty. Tento mechanismus je dalším z tzv. „autonomních opatření” ze strany EU, jejichž cílem je napravit pokřivené tržní prostředí způsobené specifikami čínského ekonomického modelu. 

  • Česko se dostalo na ruský seznam nepřátelských zemí. Ruská vláda vytvořila seznam tzv. „nepřátelských států“ v návaznosti na dřívější prezidentský výnos Vladimíra Putina z konce dubna. Na seznam však nebyli zařazeni tradiční soupeři Ruska, mezi něž patří například Polsko, pobaltské státy nebo Spojené království. Místo toho se na něm společně se Spojenýmy státy objevilo jako jediný členský stát EU Česko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že se jedná o důsledek eskalace v bilaterálních vztazích kvůli kauze Vrbětice. České ministerstvo zahraničních věcí i EU ruský seznam odsoudily a připomněly ruské porušení Vídeňské úmluvy, zejména pokud jde o omezení počtu místně najatých zaměstnanců v Moskvě. Tuto kritiku sdílel také český prezident Miloš Zeman, který je obecně vnímán jako politik vstřícný k Rusku. Tento případ dobře ukazuje, jak Moskva taktizuje v kontextu evropské debaty o strategické reflexi vztahů s Ruskem a jak si Putinův režim vybírá jednotlivé země, aby otestoval evropskou solidaritu. Česko také v současné době prochází bouřlivým předvolebním obdobím a vláda má slabou pozici, což z Česka dělá lehký terč.

  • Jak funguje (a nefunguje) současná evropská politika vůči Číně? Přečtete si článek našeho analytika Filipa Šeboka pro ruský server Insider.
  • O současném stavu ruské opozice a situaci před volbami mluvil koordinátor ruského výzkumu MapInfluenCE Pavel Havlíček v rozhovoru pro Stisk.online.

  • Nás analytik Matej Šimalčík byl vybrán do žebříčku 30 pod 30 slovenského časopisu Forbes. V rozhovoru pro Forbes Matej mluvil o svém výzkumu aktivit Číny na Slovensku.

  • Diplomacie maďarského premiéra Viktora Orbána vůči Číně připomíná snahu páva zaujmout svým barevným peřím, říká analytik MapInfluenCE Tamás Matura pro South China Morning Post.

  • „Český veřejný prostor po odhalení ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích zaplavily pro-ruské dezinformace”, píše Pavel Havlíček pro CEPA.

Careful or Careless? Debating Chinese Investment and 5G Technology in Central Europe

úterý, 25. dubna, 16:00-17:30, Facebook stream

Už příští úterý máte možnost sledovat diskuzi celého čínského MapInfluenCE týmu spojenou s představením nové komparativní publikace o mediálním pokrytí Číny v zemích Visegrádu. Jak místní média informují o čínských investicích a zapojení čínských firem do stavby 5G sítí? Kdo jsou aktéři, kteří nastolují mediální agendu? Jsou tyto diskuse ovlivněny mezinárodními trendy nebo především vnitrostátním děním? Co to vypovídá o měnícím se pohledu na Čínu?

Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v diskusi, kterou bude moderovat Justyna Sczudlik, zástupkyně výzkumného ředitele a analytička na Čínu z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Líbí se Vám náš newsletter? Máte rady, jak něco zlepšit, nebo máte tipy na témata, která bychom neměli opomenout? Neváhejte se nám ozvat. Budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.

 

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika