Milí čtenáři,

v tomto vydání našeho newsletteru se dočtete o nové komparativní studii MapInfluenCE, zmrazení ratifikace investiční dohody mezi EU a Čínou, návštěvě polského ministra zahraničí v Číně nebo také o sbližování Ruska a Běloruska po běloruském únosu“ letadla s disidentem na palubě.

Projekt MapInfluenCE vydal novou komparativní studii, jež se zaměřuje na mediální diskurz o čínských investicích a zapojení Číny do stavby 5G sítí v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Výzkum navazuje na studii z roku 2018, která analyzovala diskurz o Číně obecně.

Analýza ukazuje, že místní debaty o čínském zapojení do 5G byly ovlivněny především mezinárodním vývojem, včetně kroků Trumpovy administrativy ve Spojených státech. V tomto ohledu je Česko výjimkou, protože zde při nastolení a formování diskuze hrál důležitou roli NÚKIB a jeho varování z prosince 2018.

V otázce investic mediální diskurz obecně reflektoval rostoucí skepticismus vůči přítoku čínského kapitálu. V Česku se debaty nepřekvapivě točily kolem fiaska čínské společnosti CEFC, které započalo ochlazení v česko-čínských vztazích.

Asi nejzajímavější případ představuje Maďarsko. Maďarská provládní média prezentují spolupráci s Čínou především pozitivně. Hlavním cílem je však poukázat na úspěchy Orbánovy vlády a ne primárně zlepšovat image Číny. Maďarská debata je také poháněna především pragmatickými očekáváními, na rozdíl od lidskoprávních otázek, jako je tomu často v Česku.

Na záznam diskuse s autory o výsledcích studie a o dalších zajímavých tématech ve vztazích s Čínou se můžete podívat zde. Pokud se chcete o mediálním pokrytí Číny v zemích V4 dočíst více a podívat se na množství primárních dat shromážděných našimi analytiky, přečtěte si celou unikátní studii.

Stáhnout studii
  • Dočasná stopka pro CAI. Evropský parlament se ve společné rezoluci z 20. května zavázal, že odmítne jakékoliv diskuse o ratifikaci čínsko-evropské investiční dohody (CAI), pokud Peking nestáhne své sankce. Peking již v březnu přijal asymetrické sankce v reakci na evropské sankce cílící na porušování lidských práv v  Sin-ťiangu. Čínské sankce byly kromě pěti členů Evropského parlamentu zaměřeny také na zákonodárce z členských zemí, výzkumníky a výzkumné organizace a evropské instituce. Tímto krokem Čína podráždila europoslance napříč politickými frakcemi a CAI se stala politicky toxickou. Nad ratifikací dohody teď visí vážné otazníky, jelikož je nepravděpodobné, že by Čína skutečně sankce stáhla. To není dobrou zprávou pro Evropskou komisi, která dohodu silně podporovala, a ani pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, jež měla největší zásluhy na úspěchu jednání o dohodě z konce minulého roku. Reakce Číny na zmrazení ratifikace nebyla překvapivá. Peking vyzval EU aby se spoléhala „více na racionální myšlení a méně na emocionální fanfáry“. Faktem je, že samotná dohoda není pro Peking až tak důležitá. CAI totiž přináší ústupky především na čínské straně. Pro Čínu byla CAI významná především jako symbol toho, že Evropa bude pokračovat v přístupu k Číně víceméně ve starých kolejích. Avšak právě kvůli čínské nevybíravé diplomacii vůči Evropě v posledních měsících a letech začíná Evropa tento přístup stále víc přehodnocovat, což může Čínu mrzet více než osud CAI.
  • Navzdory „škobrtání“ v otázce CAI má Čína ještě mnoho karet v rukávu. Na konci května na pozvání čínské strany navštívili Čínu ministři zahraničních věcí Irska, Maďarska, Srbska a Polska. Proč právě tyto čtyři země? Jak se vyjádřilo čínské ministerstvo zahraničí, tyto státy „mají dlouhodobé přátelské vztahy“ s Čínou a jsou “důležitými partnery Číny v Evropě“. Co to znamená v praxi ukazuje příklad Polska, na jehož sbližování s Čínou v tomto newsletteru dlouhodobě poukazujeme. Návštěva ministra zahraniční Zbigniewa Raue v Číně tento trend jen potvrdila. Čína od Raue získala dvě důležité věci: podporu pro CAI a pokračování spolupráce 17+1 (i když s „nutnými úpravami“, jak zdůraznila polská strana). Obzvlášť zajímavá je Rauova podpora pro CAI jako „nejlepší volby, jež má přínos pro obě strany“. Rau přitom CAI ještě před pár měsíci veřejně kritizoval, především v souvislosti s uspěchaným dokončením jednání pod taktovkou Německa a Francie. Právě zde ale tkví důvod nového polského „entuziasmu“ pro vztahy s Pekingem. V situaci, kdy jsou lídři v Berlíně a Paříži více než ochotni jednat s Čínou na vlastní pěst, by bylo z polského pohledu krátkozraké vzdávat se svého trumfu v rukávu. Zároveň je možné, že Varšava vysílá signály do Washingtonu. Bidenova administrativa začíná mluvit o přehodnocení vztahů s Moskvou a nově se rozhodla stáhnout sankce na projekt Nord Stream 2, což Polsko vnímá negativně. 
  • Bělorusko a Rusko jako evropští „troublemakeři“. V reakci na nucené přistání letadla Ryanair s běloruským disidentem na palubě rozhodli evropští lídři o zrychlení sankčního mechanismu vůči Lukašenkově režimu, podpoře demokratické alternativy vůči současnému politickému kurzu v zemi a také o přijetí nových ekonomických sankcí a opatření v oblasti civilního letectví. Na druhé straně běloruská agenda do určité míry zastínila hlavní bod setkání evropských premiérů a prezidentů, tedy strategickou reflexi vztahů mezi EU a Ruskem. Tu evropské země kvůli citlivosti tématu odkládají již od března tohoto roku. Rusko přitom na vyostření vztahů mezi EU a Běloruskem reagovalo dalším stupňováním napětí a odmítnutím přistání několika evropských aerolinií, včetně Air France či Austrian Airlines, na svém území z důvodu vyhýbání se běloruskému leteckému prostoru. Bělorusko se tak pro EU a Rusko stává dalším jablkem sváru a na evropský tlak na Lukašenkův režim Kreml reaguje jako na ohrožení svých vlastních zájmů.

  • Čína přestává Evropany potřebovat, říká vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková v podcastu Hospodářských novin.
  • Jaká bude budoucnost formátu 17+1 po odchodu Litvy? Přečtěte si, jak to vidí analytik MapInfluenCE Matej Šimalčík v článku pro slovenský deník Pravda.

  • „Jde o to ukázat současnou tchajwanskou vládu jako nekompetentní, že se nedokáže postarat o své občany a spojit to s politikou současné vlády vůči Číně,“ řekl náš analytik Filip Šebok Českému rozhlasu o propagandistické kampani Pekingu vůči Tchaj-wanu bojujícímu s nárůstem nákazy COVID-19.

  • Jak je na tom Evropa v boji s dezinformacemi? Poslechněte si názor koordinátora ruského výzkumu MapInfluenCE Pavla Havlíčka a dalších expertů na tuto problematiku v podcastu Euractiv.

  • Na straně Číny i politiků ze zemí střední a východní Evropy existuje politická motivace zdůrazňovat a někdy i nafukovat výsledky spolupráce s Čínou, říká náš analytik Tamás Matura v souvislosti s jeho novým výzkumem čínských investic ve střední a východní Evropě.

Jaké vysvědčení má současná česká zahraniční politika v přístupu vůči Moskvě a Pekingu a co v tomto směru přinesou české říjnové parlamentní volby? Jaký vliv bude mít na český přístup vývoj na evropské úrovni a budou Čína a Rusko na agendě českého předsednictví? Sledujte debatu o českém přístupu k Číně a Rusku a dozvíte se odpovědi na tyto a mnohé další otázky. Debata bude streamována na facebookové stránce AMO.

Líbí se Vám náš newsletter? Máte rady, jak něco zlepšit, nebo máte tipy na témata, která bychom neměli opomenout? Neváhejte se nám ozvat. Budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.

 

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika