Milí čtenáři,

v dnešním newslettru se dočtete o ústupku ze strany Viktora Orbána ve věci čínského kampusu v Budapešti, nové studii mediálního diskurzu MapInfluenCE, Číně na agendě summitů G7 a NATO a také o kampani za bojkot olympijských her v Pekingu.

Kontroverze kolem plánovaného kampusu čínské univerzity Fudan v Budapešti vedla k neobvyklému ústupku ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána. Po protestech a vlně veřejné kritiky maďarská vláda oznámila, že plány na výstavbu kampusu budou po volbách v roce 2022 předloženy veřejnosti v referendu.

V průběhu několika týdnů se Čína v Maďarsku náhle stala politickým tématem. Opozice v kampusu Fudanu nalezla ideální symbol korupce Orbánovy vlády a také jejího přibližování se k „Východu“. Největším mobilizátorem veřejného mínění pak byl nepochybně fakt, že projekt v odhadované výši 1,5 miliardy eur by měl být financován maďarskými daňovými poplatníky.

Primátor Budapešti a nadějný vyzyvatel Orbána v příštích volbách Gergely Karácsony ve snaze upozornit na tento projekt rozhodl o přejmenování ulic v blízkosti kampusu na ulici „Svobodného Hongkongu“, nebo ulici „Ujgurských mučedníků“. Karácsony a další opoziční politici také chtějí napsat dopis čínskému lídru Si Ťin-pchingovi o jejich plánu projekt zrušit v případě, že uspějí ve volbách.

Čína byla nejspíš kontroverzí kolem plánovaného kampusu zaskočena. Obyčejně pasivní čínská ambasáda v Maďarsku na své facebookové stránce publikovala nezvykle osobní příspěvek, v němž apeluje na Karácsonyho aby „si udržel ‘gentlemanské chování’ a nepouštěl si pusu na špacír a nedělal tak ze sebe velký vtip, když bude příště mluvit o Číně“.

Navzdory tvrdé reakci si je Peking vědom, že maďarská vláda neplánuje zásadně měnit svou politiku vůči Číně. Maďarsko je pro Čínu důležitým spojencem, což se odráží mimo jiné i v opakovaném blokování plánovaných unijních opatření v reakci na dění v Hongkongu. Peking však bude nejspíš muset do budoucna brát více v potaz také maďarské veřejné mínění, které bylo dlouhodobě vůči Číně naladěno negativně, tedy v rozporu s vládní politikou. To opozice může lehce využít, jak argumentuje náš analytik Matej Šimalčík.

  • Nové studie MapInfluenCE. Po komparativní publikaci v angličtině, věnující se analýze mediálního diskurzu o tématech souvisejících s Čínou ve všech zemích Visegrádu, si můžete přečíst také výsledky českého a polského výzkumu (v polštině) v samostatných rozšířených studiích. V jakém světle prezentovala česká média čínské investice a potenciál zapojení Číny do stavby 5G sítí? Jak se na mediálním diskurzu projevil propad v česko-čínských vztazích v posledních letech a fiasko čínské společnosti CEFC? Kdo byli hlavní aktéři ovlivňující mediální diskurz? Přečtěte si celou analýzu a nahlédněte do množství zajímavých dat shromážděných a analyzovaných autorkami. Zjištění navazují na již dříve publikovanou studii, jež se věnovala mediálnímu diskurzu v letech 2010 až 2017, a umožňují tak vyvozovat širší závěry o obrazu Číny v českých médiích za poslední desetiletí.
  • Čína středobodem summitové agendy. Oslabující pandemie umožnila v posledních týdnech sérii „offline“ summitů v Evropě. Lídři zemí G7 a dalších přizvaných států se nejprve potkali v britském Cornwallu. Následoval summit NATO a summit EU-Spojené státy v Bruselu. Čína byla důležitým bodem agendy všech setkání. Na summitu představily země G7 novou iniciativu, jež má konkurovat čínskému Pásmu a Stezce, tzv. Build Back Better World Partnership (B3W). Zatím je tento plán na investice do infrastruktury v rozvojových zemích skoupý na detaily. Je však zřejmé, že se chce od čínské iniciativy odlišit důrazem na environmentální udržitelnost, transparentnost a podporu demokratických hodnot. Také v závěrečném komuniké NATO se Číně dostalo historicky největší pozornosti. Dokument mluví o „systémových výzvách“ pro mezinárodní řád a bezpečnost aliance ze strany Číny. Kromě otázek „tvrdé bezpečnosti“, jako je stále bližší vojenská spolupráce Číny s Ruskem a rostoucí jaderný arzenál, komuniké také upozorňuje na hrozbu čínských dezinformací. Mezi členy aliance jsou ale v pohledu na Čínu stále velké rozdíly. Francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu stroze poznamenal, že „Čína se nenachází v severním Atlantiku“ a varoval před přílišným odkloněním pozornosti NATO směrem k Číně. Podobný názor nepochybně sdílí i německá kancléřka Angela Merkelová. To naznačuje, že společný transatlantický postup vůči Číně zůstává během na dlouhou trať.
  • Obvinění z genocidy posiluje zastánce bojkotu olympijských her v Pekingu. Český Senát přijal usnesení, kde odsuzuje Čínu za genocidu, zločiny proti lidskosti a další masivní porušování lidských práv. Mezi členskými státy EU už politiku čínské vlády v Sin-ťiangu za genocidu označily i parlamenty v Nizozemí, Litvě a v Belgii. Čína je kvůli rapidně se zhoršující situaci lidských práv v zemi terčem stále větší mezinárodní kritiky. V reakci proto roste i podpora pro bojkot nadcházejících zimních olympijských her v Pekingu. K politickému bojkotu her vyzývá i usnesení českého Senátu. Čína na tyto snahy reaguje podrážděně – čínská ambasáda v Praze označila hlasování Senátu za „nehorázný krok“ a snahu o „politickou manipulaci“ olympijských her. K obecnému bojkotu her, jaký jsme viděli v osmdesátých letech, nejspíš nedojde. Už teď je ale jasné, že se oficiálnímu programu vyhne několik představitelů především západních zemí. Že Čína využije olympiádu na další legitimizaci režimu a její politiky je nezpochybnitelné. 
  • Pokud jste zmeškali naši debatu na téma české politiky vůči Rusku a Číně a jejích možných proměn po podzimních volbách, můžete ji zhlédnout ze záznamu.
  • Ivana Karásková byla hostkou podcastu China Global s Bonnie Glaser, vedoucí asijského programu German Marshall Fund, kde mluvila o čínské vakcínové diplomacii.

  • Pavel Havlíček je jedním z autorů briefing paperu, jenž diskutuje o možnosti nového začátku v česko-ruských vztazích po Vrbětících.

  • Matej Šimalčík pro slovenský Denník N komentoval slovenský návrh zákona o prověřování zahraničních investic. Analogický český zákon, jímž se slovenský návrh do značné míry inspiroval, je účinný od května.

  • „Pokud by byly publikovány ověřené informace, které by jednoznačně ukázaly, že Čína lhala o původu koronaviru, režim by je přesto zpochybnil a rámoval by celou debatu stejně jako ty předchozí – tak, že za tím stojí Spojené státy a jejich snaha o zastavení rostoucí moci Číny,“ uvedla pro Aktuálně.cz Ivana Karásková.

  • „Může to mít výrazný dopad na schopnost zahraničních firem podnikat na čínském trhu. Musí se snažit dodržovat dvě protichůdná regulační prostředí, která se vzájemně vylučují,“ říká Matej Šimalčík o novém čínském zákonu zaměřeném na zahraniční sankce. 

All Quiet on the Eastern Flank? Reflections after the June 2021 NATO Summit

21. 6. 2021 o 16.00 SEČ

Ivana Karásková bude jednou z hostek diskuse o euroatlantické bezpečnosti v kontextu summitu NATO a setkání amerického prezidenta Joe Bidena s evropskými lídry. Ivana bude mluvit o tom, jak se mění percepce hrozby ze strany Číny a jestli existuje ohledně přístupu k Pekingu na obou stranách Atlantiku konsenzus.

Na event se můžete registrovat zde.

Líbí se Vám náš newsletter? Máte rady, jak něco zlepšit, nebo máte tipy na témata, která bychom neměli opomenout? Neváhejte se nám ozvat. Budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.

 

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika