Vážení čtenáři,

ani na přelomu roku nebyla nouze o zajímavé události, jež naši analytici sledovali. Tentokrát se podíváme na uzavření investiční dohody mezi EU a Čínou, výsledky nového reportu o osudu Huawei ve střední Evropě, kontroverze kolem vakcinace v Maďarsku a na další krizi v česko-ruských vztazích.

,Období mezi svátky přineslo nečekané dovršení vyjednávání o investiční smlouvě mezi EU a Čínou (Comprehensive Agreement on Investment, CAI). K uzavření dohody, o které se vyjednávalo sedm let, došlo za kontroverzních okolností, jak ve svém článku pro Deník N popsal náš analytik Filip Šebok. Původně se zdálo, že konec rokování je v nedohlednu, navzdory oboustrannému závazku finalizovat je ještě do konce roku 2020. Německé předsednictví ale nakonec CAI narychlo protlačilo, a to navzdory výhradám některých členských států a také intervence skupiny prominentních evropských expertů na Čínu, včetně vedoucí MapInfluenCE Ivany Karáskové a našeho analytika Mateje Šimalčíka, kteří argumentovali proti jejímu uzavření. Polsko se například vyjádřilo, že by v této otázce měla EU koordinovat svůj postup s Washingtonem a nastupující Bidenovou administrativou.

Nejkontroverznějším aspektem dohody je bezpochyby otázka čínských závazků ve věci nucené práce. Čína totiž provozuje masivní systém nucené práce pro ujgurské obyvatelstvo a další menšiny. V této otázce se Peking jen deklaratorně zavázal ke snaze o ratifikaci relevantních úmluv o nucené práci, což však Bruselu ženoucímu se za uzavřením dohody stačilo. Peking navíc udělal určité ústupky v otázce přístupu na trh v klíčových sektorech, závazků pro udržitelný rozvoj, transparentnosti v udělování podpory pro čínské firmy a také v otázce aktivit čínských státních podniků.

Klíčovou otázkou je však míra, do jaké bude CAI vynutitelná. Evropští představitelé slibují, že vynucovací mechanismus bude dostatečně robustní, to je však bez přístupu k samotnému textu dohody těžké zhodnotit. V otázce naplňování mezinárodních závazků nemá Peking zrovna nejlepší renomé, ale je možné očekávat, že se bude dohody pragmaticky držet v oblastech, kde si je Čína sama vědoma nutnosti reforem.

Z pohledu Česka a střední Evropy je způsob sjednání dohody negativním signálem o tom, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách hrají první housle stále Německo a Francie, jak píše ve svém textu pro Euractiv Matej Šimalčík. Na druhé straně kromě Polska se v otázce CAI žádné jiné středoevropské státy obzvlášť neangažovaly a promarnily tak příležitost. Geopolitická událost roku se také obešla bez širší společenské a, co je možná důležitější, politické debaty, navzdory tomu, že Čína je často tématem číslo jedna.   

  • Otázka zapojení čínských firem do budování 5G sítí zůstává aktuálním tématem po celé Evropě. Nová studie našeho sesterského projektu CHOICE editovaná Ivanou Karáskovou poskytuje nejaktuálnější pohled na současný stav debat o zapojení Huawei do 5G infrastruktury a také implementaci regulačních rámců v tomto sektoru v sedmi zemích střední a východní Evropy. Kapitoly o situaci v zemích Visegrádu napsali analytici MapInfluenCE. Nový paper také predikuje další vývoj. Zatímco vývoj v Polsku, na Slovensku a také v Česku nasvědčuje tomu, že Huawei se budování 5G sítí účastnit nebude, v Maďarsku má stále dveře otevřené. Budoucí vývoj bude determinovat vícero faktorů – přístup Německa, tlak Spojených států za Bidenovy administrativy, ekonomické kalkulace jednotlivých telekomunikačních společností a také výsledky parlamentních voleb. To může být rozhodující faktor právě v Česku, kde Babišova vláda s finálním rozhodnutím dlouho váhá navzdory tomu, že Česko se do 5G debaty zapojilo jako vůbec první země v regionu.

  • Maďarsko je jedinou zemí EU, která zvažuje schválení ruské vakcíny pro veřejné použití. To vedlo k neshodám s EU, protože Maďarsko se rovněž připojilo ke společným očkovacím snahám Unie. Maďarský premiér Viktor Orbán neustále obviňuje Brusel z toho, že je při zavádění vakcín pomalý a neúčinný. Regulační mezery v EU ale umožňují všem členským zemím EU schvalovat vakcíny pro vlastní obyvatelstvo po svém. Orbánovy útoky na EU jsou především domácí politickou kampaní, která má odklonit veřejné mínění od špatných výsledků vlády. Orbánův režim začal zvažovat čínské a ruské vakcíny v době, kdy se v listopadu pandemie vymkla kontrole, a to v naději, že mu to pomůže zvládnout krizi a posílit svou politickou pozici. Pokud jde o ruskou vakcínu, jejíchž prvních 6 tisíc dávek pro klinické testování dorazilo do Maďarska v prosinci, motivace zvážit využití Sputniku V byla s největší pravděpodobností politická. Orbán tak pomohl Kremlu, který propaguje kontroverzní vakcínu a hledá pro to partnery v Evropě. Maďarská vláda však uznala, že vakcíny momentálně očekává pouze prostřednictvím společných nákupů od EU a z Číny, protože samotné Rusko nemá dostatečné výrobní kapacity. Ve výsledku však Orbánův flirt s kontroverzní vakcínou jen přidal k již tak alarmující neochotě Maďarů nechat se očkovat.

  • Česko-ruské vztahy dosáhly na konci roku 2020 dalšího pomyslného dna. České Ministerstvo zahraničních věcí ostře reagovalo na zařazení jím podporovaného Pražského centra pro občanskou společnost na seznam tzv. „nežádoucích organizací“ vedený Ruskou federací. Ministerstvo pod vedením Tomáše Petříčka poukázalo na význam občanské společnosti pro rozvoj demokracie a zdůraznilo, že bude neziskové organizace nadále podporovat. Centrum je po Člověku v tísni již druhou českou organizací, kterou Rusko tímto způsobem očernilo a zkomplikovalo tak její fungování v zemi. Na zhoršující se situaci demokracie a lidských práv v Rusku upozornili v prosinci také čeští senátoři pod vedením Marka Hilšera, kteří vyzvali své ruské protějšky z Rady federace, aby odmítli další zpřísnění zákonodárství o občanské společnosti, zejména mnohočetné změny v zákoně o zahraničních agentech. Ve svém otevřeném dopise mimo jiné psali o zastavení bourání mostů mezi oběma zeměmi a zastavení izolace ruské společnosti od mezinárodního společenství a práva. Eskalováním tlaku na kritické hlasy v ruské společnosti se vedení v Kremlu připravuje na zářijové parlamentní volby, jež jsou pro udržení Putinova režimu klíčové. Bohužel za to platí i česká občanská společnost.

  • Ivana Karásková a Filip Šebok pro Info.cz komentovali „zmizení” čínského miliardáře a zakladatele Alibaby Jacka Ma.
  • Matej Šimalčík a Filip Šebok přispěli svými kapitolami o politickém systému, mechanismu společenské kontroly, „vládě práva” v čínském kontextu, čínské zahraniční politice a dalších tématech do nové knihy o moderní Číně, první svého druhu ve slovenštině.
  • Koordinátor MapInfluenCE pro ruský výzkum Pavel Havlíček píše pro Info.cz o tom, jak Putin využívá období před zářijovými volbami na vymýcení posledních pozůstatků politické opozice a občanské společnosti.

  • Maďarsko poskytne státní podporu pro čínskou univerzitu Fudan, jež má v Budapešti v roce 2024 otevřít svůj první zámořský kampus.

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer a analytik MapInfluenCE

www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček, Dominik Istrate

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
NCI
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

Our mailing address is:

AMO - Asociace pro mezinarodni otazky
Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Czech Republic

You’re receiving these emails because you opted in to an offer on our website
or in the past you provided AMO with your email address.
Occasionally, you will receive our newsletters and invitations to our events.

Want to change how you receive these emails?
You can 
update your preferences or unsubscribe from this list.

Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, All rights reserved.