Milí čtenáři, milé čtenářky,
 

v dnešním newsletteru se dočtete o návštěvě tchajwanských delegací ve střední Evropě, názorech lídra maďarské opozice Pétera Márki-Zaye na politiku vůči Číně a Rusku, rozmachu AliExpressu v Polsku nebo o instrumentalizaci historické paměti ze strany Moskvy.

Země střední a východní Evropy se v posledním roce dostávají do popředí rozvoje vztahů s Tchaj-wanem. Tento trend potvrdila i říjnová návštěva tchajwanských delegací v Česku, na Slovensku a také v Litvě. Česko a Slovensko navíc navštívil kromě obchodní delegace v rámci separátního programu i tchajwanský ministr zahraničních věcí Joseph Wu.

Volba destinací nebyla ze strany Tchaj-wanu náhodou – všechny tyto země darovaly Tchaj-wanu vakcíny proti koronaviru a v poslední době projevily zájem rozvíjet bližší vztahy. Stojí za povšimnutí, že v itineráři tchajwanských delegací nebylo Polsko. I když důvody pro „vynechání“ Polska nejsou známy, lze spekulovat, že se Varšava obávala dopadů přijetí tchajwanské delegace na vztahy s Čínou.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí reagovalo na návštěvy předvídatelným způsobem, slibujíc nespecifikovaná odvetná opatření. Vzhledem ke zkušenostem z minulosti však už čínské hrozby postrádají kredibilitu. Je zajímavé, že zatímco v Česku reagovala na návštěvy i čínská ambasáda, na Slovensku k této věci nevydala čínská ambasáda žádné prohlášení. Za rozdílným přístupem může být fakt, že v Česku se dostalo tchajwanskému ministrovi zahraničních věcí i oficiálního přijetí v Senátu, kdežto na sousedním Slovensku proběhla setkání pouze na neformální úrovni.

Tchajwanské delegace i čeští a slovenští politici prezentovali vzájemnou spolupráci jako partnerství založené na hodnotách. Ministr zahraničí Joseph Wu ve svých projevech zdůraznil společnou historii boje proti autoritářským režimům na konci 80. let. Analogicky pak potřebu čelit Číně spojoval s globální výzvou ze strany posilujícího autoritářství vůči demokraciím.

Kromě zdůrazňování společných hodnot se návštěvy nesly v duchu pragmatické spolupráce. Mnozí si slibují od spolupráce s Tchaj-wanem velké příležitosti pro ekonomickou diplomacii, především v technologicky vyspělých odvětvích. Nejvíce se diskutuje výroba čipů, v níž je Tchaj-wan světovým lídrem. Jestli se velká očekávání promění v realitu však zůstává otázkou – jedním z mnoha faktorů je, že se o lokalizaci výroby tchajwanských čipů snaží kromě Česka i jiní, mnohem významnější hráči, jako například Německo.

Vztahy s Tchaj-wanem mají každopádně našlápnuto na další posilování. Náměstek slovenského ministra hospodářství Karel Galek se chystá v příštích měsících navštívit Tchaj-wan. Neznámou proměnnou jsou zatím konkrétní kontury postoje budoucí české vlády k Tchaj-wanu. Ačkoliv je možné obecně očekávat větší důraz na rozvoj vztahů, je nejasné, do jaké míry se Česko vydá cestou Litvy a politické podpory Tchaj-wanu.

• Nový lídr maďarské opozice slibuje změnu politiky vůči Číně a Rusku. Vítězem primárek organizovaných maďarskou opozicí se stal poněkud překvapivě konzervativní politik Péter Márki-Zay. Starosta jihomaďarského města Hódmezővásárhely tak povede spojenou opozici do parlamentních voleb v roce 2022, které budou podle všeho referendem o Viktorovi Orbánovi. Prioritou Márki-Zaye bude jednoznačně domácí politika a zvrácení Orbánovych snah o budování „neliberální demokracie“. S tím se však neoddělitelně pojí i zahraniční politika země. Orbán v posledních letech udělal z Maďarska klíčového partnera Ruska a Číny v Evropské unii. Márki-Záy se v nedávném rozhovoru pro slovenská média vyjádřil, že jeho politika bude „sledovat maďarské národní zájmy, a ne zájmy Vladimíra Putina nebo čínské komunistické strany“. Opoziční lídr také obvinil Orbána z toho, že není „loajálním členem západní komunity“, což by se v případě vítězství opozice změnilo. Márki-Záy upozornil například na spolupráci Maďarska s čínskou společností Huawei navzdory tlaku spojenců nebo odmítnutí Orbánovy vlády vydat ruské překupníky se zbraněmi do Spojených států. Márki Záy navíc kritizoval i vlajkové projekty čínsko-maďarské spolupráce, tzn. železnici Budapešť-Bělehrad a plánovaný kampus univerzity Fudan v Budapešti. Podle lídra maďarské opozice bude nutné tyto smlouvy prozkoumat a v případě potřeby vypovědět.

• Čínská společnost Alibaba posiluje svojí přítomnost v regionu. Internetový gigant Alibaba otevírá v Polsku poblíž města Lodž logistické centrum. Kromě Polska má nové centrum, vybudované ve spolupráci s čínskou firmou Cainiao, obsluhovat také zákazníky z Česka, Rakouska, Slovenska a Německa. E-commerce platforma AliExpress má ve východní Evropě od vstupu na trh v roce 2017 silné postavení, přičemž v Polsku je na třetím místě mezi nejpopulárnějšími platformami po Allegro a OLX. Americký gigant Amazon, jeden z hlavních globálních rivalů AliExpressu, má dominantní pozici především v západní Evropě. Ve východní Evropě naopak není ani v první desítce nejsilnějších platforem. AliExpress však ztratil část ze své konkurenční výhody kvůli novým unijním pravidlům ohledně DPH. Teď se to snaží vyrovnat lokalizací distribuce a  navazováním spolupráce s místními prodejci. Největším a zároveň nejzajímavějším trhem je pro AliExpress samotné Polsko, kde internetový prodej minulý rok narostl o 33 procent. V kontextu obecně upadajícího zájmu čínských investorů o Evropu je AliExpress zajímavou výjimkou.

• Historická paměť je mocnou zbraní v rukách Moskvy. Dne 31. října si Rusko připomnělo Den památky obětí politických represí. Připomínka však byla paradoxně zastíněna vlnou represe proti ruské občanské společnosti, nezávislým aktivistům či historikům jako je Jurij Dmitrijev, kteří se snaží zkoumat a otevřeně mluvit o otázkách historické paměti. Věhlasná lidskoprávní organizace Mezinárodní Memorial sídlící v Moskvě zažila tento bezprecedentní tlak ruských úřadů na vlastní kůži, což má vážné důsledky pro jejich práci. Historie však není senzitivní otázkou jenom uvnitř Ruska – instrumentalizace konkrétních narativů společných dějin je dlouhodobě sporným bodem vztahů Ruska se zeměmi střední Evropy. K diskusi o problematice historické paměti a jejím zneužití pro politické účely na mezinárodní scéně pořádá v příštím týdnu české a polské ministerstvo zahraničí společně s Česko-polským fórem mezinárodní konferenci „Dějiny jako zbraň: Rusko, Česko, Polsko a politizace historie 20. století“. Konference, jenž se bude konat v Praze, má poskytnout prostor pro výměnu zkušeností mezi oběma zeměmi a umožnit efektivnější snahy o vybalancování ruských dezinformací a politizace historické paměti, související zejména s 2. světovou válkou a dalšími ožehavými tématy 20. století.

• Ivana Karásková mluvila pro Wall Street Journal o „únavě z Číny“ v Česku a celém regionu střední a východní Evropy.

• Filip Šebok v čínskojazyčném interview pro Radio Taiwan International analyzoval možnosti rozvoje vztahů Česka s Čínou a Tchaj-wanem po parlamentních volbách.

• Matej Šimalčík analyzoval faktory vedoucí k snahám Česka, Slovenska a dalších zemí v regionu posilovat vztahy s Tchaj-wanem pro japonské veřejnoprávní médium NHK.

• Peter Dubóczi v článku pro Infosecurity.sk analyzoval ruské investice do informačních operací.

• Náš maďarský analytik Dominik Istrate se ve svém článku pro maďarský portál Atlatszo zaměřil na dezinformace spojené s maďarským opozičním lídrem Márki-Záyem.

• V podcastu pro Infosecurity.sk mluvil Matej Šimalčík o logice fungování čínské zahraniční propagandy.