Milí čtenáři, milé čtenářky

v dnešním newsletteru se dočtete o situaci na polsko-běloruské hranici, návštěvě delegace Evropského parlamentu na Tchaj-wanu, postojích kandidáta na ministra zahraničí vůči Rusku a Číně a konání Ujgurského kongresu v Praze.

Během uplynulých dvou týdnů eskalovala situace na polsko-běloruských hranicích v rozsáhlou mezinárodní krizi. Snímky ilustrující utrpení lidí na pásu území hlídaném na jedné straně polskými a na straně druhé běloruskými bezpečnostní složkami se rozšířily po celém světě. Zároveň ukázaly umělou povahu tzv. migrační krize, kterou zinscenoval běloruský diktátor Lukašenko s podporou Moskvy. Zdá se však, že Bělorusko a Rusko začaly pod silným tlakem západních lídrů nyní ustupovat a umožňují bezpečný návrat migrantů a uprchlíků z Blízkého východu zpět do jejich zemí původu. 

Situace opět ukázala vnější zranitelnost evropského společenství, které se dosud nebylo schopno dohodnout na nové společné migrační politice, ani na silné a jednotné politice vůči sousedním zemím, zejména Rusku.

I kroky, které lze vnímat jako pozitivní, například intervenci německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona u běloruských a ruských úřadů, bohužel podkopávají jednotnou pozici. Tento přístup však vyvolal značnou kritiku ze strany Polska a dalších zemí střední a východní Evropy, které nebyly v této záležitosti konzultovány. Navíc díky těmto kontaktům mohl Lukašenko částečně dosáhnout svého cíle, tedy legitimizovat tamní režim po zmanipulovaných loňských volbách. Zároveň ruské aktivity kolem hranic Ukrajiny, kde Moskva shromáždila až 90 000 vojáků, vyvolaly obavy z koordinovaného úsilí na východní hranici NATO, s cílem roztříštit pozornost západního společenství.

Dění na těchto hranicích má také nevyhnutelné dopady na Čínu, jelikož přes Polsko a Bělorusko vedou klíčové železniční trasy, jejichž fungování je zásadní pro rozvíjející se euroasijský železniční koridor. Paradoxně jedna z alternativních cest k polsko-běloruskému koridoru vede přes Litvu, což je zajímavé v kontextu čínských snah Vilnius potrestat kvůli posilování vztahů s Tchaj-wanem. V každém případě se však Čína v souladu s dlouhodobou politikou vyhýbá zapletení do sporu Polska s Běloruskem a Ruskem, na čemž by mohla jenom ztratit.

• Delegace evropského parlamentu navštívila Tchaj-wan. Na začátku listopadu navštívil zvláštní výbor pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) Tchaj-wan, přičemž se jednalo o první oficiální návštěvu Evropského parlamentu na tomto ostrově. Delegace prohlásila za hlavní cíl „studovat tchajwanské zkušenosti s řešením vměšování a manipulativních kampaní“, kterým ostrov čelí ze strany Číny. Tato cesta následovala po sérii interakcí na vysoké úrovni mezi Tchaj-pejí a Bruselem a zeměmi EU, včetně České republiky, Slovenska a Litvy po jejich daru vakcín na začátku tohoto roku. Říjnová zpráva Evropského parlamentu o vztazích s Tchaj-wanem, první tohoto druhu, označuje Tchaj-wan jako „klíčového partnera a demokratického spojence v Indo-Pacifiku“ a vyzývá k uzavření dvoustranné investiční dohody (BIA). Zpráva také vyjadřuje obavy ohledně chování Číny a potenciální invaze na Tchaj-wan a kritizuje také nedávná narušení identifikačního pásma protivzdušné obrany. Návštěva INGE byla také motivována evropským úsilím omezit vlastní zranitelnost, včetně závislosti na polovodičovém průmyslu, která vyšla na světlo během pandemie COVID-19. Nicméně reporty Evropského parlamentu jsou právně nezávazné a zůstává tedy nejasné, do jaké míry budou doporučení reflektována evropskými lídry či členskými státy. Evropská komise se navíc staví k vyjednání BIA zdrženlivě, především v kontextu jejího omezeného praktického přínosu ale i obav o narušení vztahů s Čínou, se kterou je dohoda o investicích (CAI) v současné chvíli zmrazena.

• Prezident Zeman hraje hru o ministra zahraničí. Pětikoalice připravující novou českou vládu oznámila své kandidáty a kandidátky na ministry, kteří nyní čekají na jmenování od prezidenta. Prezident Zeman mezitím vyjádřil nespokojenost s jedním, blíže nespecifikovaným, kandidátem na ministra. Tímto trnem v oku je pravděpodobně kandidát do Černínského paláce Jan Lipavský, vzhledem k jeho postoji k Rusku a Číně. Lipavský, nominovaný Piráty, se například postavil proti zapojení Číny a Ruska do tendru na výstavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo odmítl kritiku Ruska ohledně odstranění sochy Ivana Koněva v Praze. Často také zdůrazňuje porušování lidských práv a inicioval návrh české verze Magnitského zákona, který by umožnil uvalit sankce kvůli porušování lidských práv v zahraničí. Podle ústavy nemá prezident pravomoc vetovat nominanty. K podobnému scénáři však došlo i za bývalé vlády, kdy prezident odmítl jmenovat kandidáty na ministra zahraničí a ministra kultury. V obou případech pak tehdejší premiér Andrej Babiš nominoval nové kandidáty.

• Ujgurský kongres v Praze popudil Čínu. V polovině listopadu se v Praze konalo zasedání Ujgurského kongresu, oficiální organizace, jež reprezentuje ujgurskou menšinu od roku 2004, pod záštitou pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ujguři hlasovali pro svou exilovou vládu na další tři roky. Kontroverzi posléze vyvolaly informace, že pražský hotel Marriott odmítl poskytnout prostory pro konání kongresu, přičemž jako důvod uvedl politickou neutralitu. Vzhledem k tomu, že společnost Marriott International provozuje v Číně více než 400 hotelů, mohlo být rozhodnutí motivováno snahou zabránit případným represím na čínském trhu. Čínské velvyslanectví v ČR akci odsoudilo jako „protičínskou separatistickou aktivitu“ a vyzvalo české politické představitele, aby se zdrželi vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Peking označuje Ujgurský kongres za teroristickou organizaci a někteří jeho členové figurují na seznamech Interpolu, což ukazuje na potenciální zneužívání mezinárodních organizací autoritářskými režimy. Vzhledem k tomu, že Čína má v současné době omezené možnosti své výhružky vůči České republice realizovat, slova čínského velvyslanectví nevyvolala velkou pozornost. Podobná odsouzení předchozích kroků z české strany, jako byla nedávná návštěva z Tchaj-wanu, se totiž nenaplnila. EU i Spojené státy odsuzují porušování lidských práv v Sin-ťiangu a uvalily sankce na několik jednotlivců a společností, kteří se na utlačování Ujgurů pravděpodobně podílejí. USA navíc situaci označily za genocidu a zvažují diplomatický bojkot nadcházejících zimních olympijských her konaných v Číně. K bojkotu vyzvali již v červnu také čeští senátoři.

• Zakladatelka a vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková okomentovala pro EurActiv rostoucí roli Číny v Africe, která kromě budování infrastruktury a rozvoje těžby přispívá k podkopávání snah o podporu demokracie a lidských práv. 

• Ivana Karásková se také zúčastnila debaty (v angličtině) o čínské vakcínové diplomacii, kterou moderoval náš analytik Filip Šebok. 

• Pro TV Nova okomentoval Filip Šebok vztahy mezi Čínou a USA, ve kterých lze v současnosti identifikovat napětí podobné tomu během studené války. 

• Alicja Bachulska, analytička MapInfluenCE z Polska, poskytla vyjádření pro The Diplomat ohledně návštěvy Evropského parlamentu na Tchaj-wanu. 

• Náš analytik na Rusko Pavel Havlíček podrobně sleduje dění na polsko-běloruské hranici. Poslechněte si například podcast pro Blesk nebo si pusťte rozhovor pro slovenskou TA3. 

• Pavel Havlíček se také dlouhodobě věnuje otázce posilování společenské odolnosti, ve které Česko, podle jeho článku pro Voxpot, zaspalo.

Druhá mentoring session v rámci iniciativy Future CHOICE, organizovaná naším sesterským projektem CHOICE, je tady! Prosincové setkání se zaměří na sdílení odborných zkušeností expertů s bohatými zkušenosti s prací v Číně. Tato online diskuse je určena začínajícím výzkumníkům a novinářům, kteří se ve své kariéře chtějí zabývat tématy souvisejícími s Čínou.

Registrace je již otevřena, více informací o iniciativě naleznete na webu CHOICE.