Milí čtenáři, milé čtenářky,

v posledním letošním newsletteru se dočtete o novém výzkumu vztahů na místní úrovni mezi českými a slovenskými aktéry a jejich čínskými partnery, ekonomickém tlaku Číny na Litvu, sbližování Moskvy a Pekingu nebo o postojích nové německé vlády v zahraniční politice.

Jak vypadá spolupráce na lokální úrovni s Čínou v Česku a na Slovensku? Nový výzkum Mateje Šimalčíka, Filipa Šeboka, Veroniky Blablové a Adama Kalivody, který vydal Středoevropský institut asijských studií (CEIAS) ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), podrobně analyzuje tuto poměrně opomíjenou oblast vztahů prostřednictvím průzkumu 241 českých a 126 slovenských subjektů.

Z výsledků vyplývá několik zajímavých závěrů. Dohromady je v Česku 32 a na Slovensku 14 místních úřadů, které uzavřely oficiální dohody s čínskými partnery. Klíčovými aktéry jsou kraje. Kromě jednoho v Česku a dvou na Slovensku totiž všechny spolupracují s čínskými partnery. Jihomoravský kraj uzavřel s čínskými protějšky nejvíce partnerství (celkem pět), zatímco provincie Che-pej a město Cchang-žou jsou nejaktivnější aktéři na čínské straně.

Pokud jde o vývoj místních vazeb, zdá se, že identifikované trendy úzce souvisí s vývojem bilaterálních vztahů na vládní úrovni. V obou zemích se většina spolupráce začala rozvíjet po roce 2012 v kontextu nových impulzů pro bilaterální vztahy a vytvoření formátu 16+1.

Zatímco ukončení vztahů mezi Prahou a Pekingem a Šanghají vzbudilo největší pozornost médií, nejedná se ojedinělý případ. Od roku 2019 se další tři české samosprávné entity rozhodly přerušit styky s čínskými partnery. Žádný dotazovaný subjekt navíc neprojevil záměr navázat nová partnerství s čínskými partnery, což odráží klesající zájem o rozvoj vztahů s Čínou na české straně obecně.

Na Slovensku spolupráce na lokální úrovni nebyla ve stejné míře ovlivněna politickými změnami na centrální úrovni a k žádnému zrušení partnerství ve sledovaném období nedošlo. To také odráží obecně méně politizovanou diskusi o Číně na Slovensku.

Politická témata však byla ve spolupráci s čínskými partnery vždy přítomna. Jak zdůrazňuje náš výzkum, přístup Pekingu a Šanghaje k otázce Tchaj-wanu v rámci partnerství s Prahou odráží čínské regulace o mezinárodní spolupráci. Na základě těchto předpisů se očekává, že čínští místní aktéři budou jednat v souladu s cíli čínské zahraniční politiky a v otázce Tchaj-wanu od svých partnerů vyžadovat konkrétní závazky.

Výzkum ukazuje, že při navazování partnerství hraje určitou roli i politická příslušnost. Podobně jako při prosazování vazeb s Čínou na vládní úrovni to byli většinou sociální demokraté (ČSSD), kteří byli u moci na krajských či městských úřadech při podpisu dohod o spolupráci s čínskými partnery. Stejně tak na Slovensku byla většina dohod podepsána zástupci strany SMER-SD. Zajímavé je, že ve zprostředkování některých vazeb hráli klíčovou roli podnikatelé a bývalí ministři jako Jaroslav Tvrdík, Jan Kohout nebo Petr Petržílek, kteří se angažovali také v podpoře vztahů na bilaterální úrovni. V některých zkoumaných případech byla spolupráce dokonce „privatizována“, když byli jejím zprostředkováním pověřeny soukromé firmy a lobbisté.

Víc o těchto a mnohých dalších zjištěních výzkumu se dozvíte v celé studii.

STÁHNOUT PAPER
  • Čínsky nátlak na Litvu je testem evropské jednoty. Čína reaguje na rozhodnutí Litvy umožnit Tchaj-wanu otevřít své zastoupení ve Vilniusu pod názvem „Tchajpejská zastupitelská kancelář“ nezvykle tvrdě. Po neformálním obchodním bojkotu a tlaku na zahraniční firmy, aby přetrhaly vazby na Litvu, snížil Peking oficiální status litevské ambasády na úroveň kanceláře chargé d'affaires. Poté, co byli litevští diplomaté požádáni o odevzdání svých diplomatických dokladů, se Litva z obav o bezpečnost rozhodla stáhnout všechen diplomatický personál z Číny. Do sporu se zapojila i EU a požádala Peking o vyjasnění situace, zatím však bez výsledku. Načasování čínského nátlaku přitom nemohlo být více symbolické – Evropská komise na začátku měsíce představila svůj návrh nástroje proti nátlaku (anti-coercion instrument), jenž má adresovat podobné případy externího tlaku na členské státy. I když k přijetí nástroje vede ještě dlouhá cesta, situace v Litvě je již nyní velkou výzvou pro evropskou jednotu. V dalším vývoji bude důležité sledovat, zda Brusel podmíní právě probíhající snahy o znovunavázání dialogu s Pekingem ukončením čínského nátlaku vůči Vilniusu. Pokud se tentokrát konání Pekingu nepotká s rezolutní odezvou, může Čína podobnou strategii aplikovat na další evropské státy i v budoucnu. Přesně taková kalkulace pravděpodobně stojí za přístupem Pekingu, jenž by v ideálním případě vyšel z krize jako silnější hráč a mohl by odstrašit ostatní státy od následování Litvy. Jedním z cílů přitom může být i Česká republika, kde právě k moci nastoupila vláda, jež také chce zintenzivnit vztahy s Tchaj-wanem.

  • Moskva a Peking posilují vztahy. Ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching se minulý týden potkali na dalším z mnoha bilaterálních summitů, tentokrát v online formátu. Intenzivní kontakt na nejvyšší úrovni je však pouze jedním ze znaků sbližování mezi Moskvou a Pekingem. I když jsou vztahy mezi těmito dvěma velmocemi často označované za „partnerství z rozumu“, není na místě je podceňovat. Čína ve zprávě ze setkání zdůraznila ruskou podporu pro její zájmy na Tchaj-wanu a nesouhlas s vytvářením „malých skupinek“ v Pacifiku, což odkazuje na uskupení pod vedením Spojených států AUKUS nebo Quad. Kreml na oplátku citoval čínskou podporu pro snahu Moskvy získat „bezpečnostní garance“ ve východní Evropě. I když jsou pozice druhé strany v podobných případech často selektivně interpretovány v souladu s vlastními cíly, zřejmá vzájemná podpora pro strategické zájmy stojí za povšimnutí. Navzdory tomu jsou představy o tom, že by Peking a Moskva bezprostředně plánovali koordinovaný postup v otázce Ukrajiny a Tchaj-wanu přehnané. Přestože se Kreml vyjádřil o vztahu s Čínou jako o vazbě mezi spojenci, faktem je, že nelze mluvit o bilaterální alianci s explicitními vojenskými závazky. Takové ujednání by zbytečně obě strany zavazovalo a omezovalo jejich manévrovací prostor. Bez ohledu na povahu čínsko-ruského partnerství lze předpokládat, že tento trend nezůstane nepovšimnut i v regionu střední a východní Evropy. Když Čína před deseti lety vstupovala do regionu, jednou z jejích výhod byl fakt, že se sebou nenesla historickou zátěž, jako je to v případě Ruska. Sbližování s Moskvou, jež je mnohými státy regionu vnímána jako bezprostřední bezpečnostní hrozba, tak může ještě víc zkomplikovat už tak otřesenou pozici Číny v regionu.

  • Nová vláda v Berlíně představuje svou zahraniční politiku. Německá trojkoalice vedená kancléřem Olafem Scholzem může mít problém najít společnou řeč v orientaci zahraniční politiky, zejména vůči Číně a Rusku. Během šestnáctileté éry Angely Merkelové byla německá politika vůči Číně definována především pragmatickým přístupem zaměřeným na ekonomickou spolupráci. Kancléř Scholz zatím zaujal vůči Číně opatrný tón a snaží se vyvažovat důraz na porušování lidských práv, ekonomickou spolupráci a představu, že „země velikosti a historie Číny má místo v mezinárodním koncertu mocností“. Koaliční smlouva totiž nazývá Čínu nejen strategickým partnerem, ale i systémovým rivalem, v souladu s definicí EU. Kromě toho se tento dokument konkrétně zmiňuje o postavení Tchaj-wanu, porušování lidských práv v Sin-ťiangu a politickém uspořádání v Hongkongu. Rovněž ministryně zahraničí Annalena Baerbock, jmenovaná stranou Zelených, zdůrazňuje význam hodnotově orientované zahraniční politiky. Očekává se, že se Baerbock obecně více zaměří na lidskoprávní rozměr zahraniční politiky, což může mít dopad nejen na politiku vůči Číně, ale také vůči Rusku a nakonec také i vůči členským státům EU jako jsou Polsko a Maďarsko. Zelení například důrazně odsoudili plynovod Nord Stream 2, Lukašenkovu instrumentalizaci migrace a Baerbock také zmínila potenciální zákaz importu produktů z provincie Sin-ťiang. Kancléř nicméně tradičně hraje rozhodující roli při formulaci zahraniční politiky a skutečná váha ministryně Baerbock se tedy teprve ukáže. Implementaci tvrdší politiky vůči Pekingu budou nejvíce bránit úzké ekonomické vazby. Ty může Peking lehce zneužít, jak je patrné z nedávného tlaku na německé automobilky, aby nepoužívaly komponenty vyrobené v Litvě. Rozpor mezi výzvou čínského lídra Si Ťin-pchinga „pozvednout bilaterální vazby na novou úroveň“ a  skutečným diplomatickým chováním Číny však může nakonec Berlín dotlačit k tvrdšímu postoji.

  • Vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková se zúčastnila debaty o dezinformacích se zaměřením na zkušenosti Tchaj-wanu, kterou pořádal International Republican Institute (IRI).
  • Ivana také hovořila o čínských dezinformacích a propagandě v EU v MERICS podcast.

  • Náš slovenský analytik Matej Šimalčík se zúčastnil debaty o mocenském rozdělení sil v bývalých republikách SSSR, do kterého promlouvá i Čína.
  • Matej také pro Denník N komentoval vyjádření bývalého předsedy vlády Roberta Fica o diplomatickém bojkotu olympiády v Číně, jež jsou podle něj blízko linii Pekingu.

  • Náš analytik na Rusko Pavel Havlíček v rozhovoru pro Český rozhlas rozsáhle analyzoval možnosti uvalení nových sankcí na Rusko a ruské oligarchy.

  • Rostoucí činnost čínských zpravodajských služeb na Slovensku a související snahy o zlepšení vlastního image poškozeného pandemií okomentoval pro RTVS Matej Šimalčík.

  • Pavel Havlíček hovořil o současné situaci ve východní Evropě v kontextu poslední eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou v podcastu pro Aktuality.sk.

S tímto se s Vámi za celý tým MapInfluenCE v tomto roce loučíme.

Kromě newsletterů doručovaných do Vašich e-mailových schránek jsme tento rok pod hlavičkou MapInfluenCE vydali šest studií v pěti různých jazycích, naši analytici a analytičky byli více než 600krát citováni v médiích a prezentovali výsledky své práce na více než 120 odborných seminářích.

Než se ponoříme do další práce, dovolte nám popřát také Vám krásné svátky a zasloužený oddych a všechno nejlepší do nového roku 2022!

S pozdravem

Filip Šebok
projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika