Milí čtenáři,

tentokrát se zaměříme na roli střední Evropy v zahraniční politice Bidenovy administrativy, nadcházející summit formátu 17+1, polský odpor vůči investiční dohodě CAI nebo také reakce středoevropských zemí na dění kolem Alexeje Navalného.

Navzdory bezprecedentně turbulentnímu období prezidentské tranzice se 20. ledna Joe Biden stal 46. prezidentem Spojených států. I když bude nová administrativa bezpochyby zaměstnána problémy uvnitř hranic, čeká ji i celá řada zahraničněpolitických výzev. Čína bude podle všeho pro Washington nadále geopolitickou prioritou číslo jedna, pozornost si však zasluhuje i vývoj americké politiky vůči Rusku. Je jasné, že ve vztazích s oběma mocnostmi bude region střední Evropy hrát důležitou roli. Možnosti, jak nakopnout transatlantickou spolupráci v nových podmínkách, předestřel koordinátor ruského výzkumu MapInfluenCE Pavel Havlíček v článku pro CEPA.

Washington bude nadále tlačit na partnery v regionu, aby se měli na pozoru při rozvoji vztahů s Pekingem. Od Bidenovy administrativy však můžeme očekávat více sofistikovaný přístup a méně důrazu na geopolitické drama. Washington nakonec ve věci vztahů s Čínou nemusí na země regionu ani příliš tlačit, protože se samy od Pekingu vzdalují. Výraznou výjimkou je v tomto ohledu samozřejmě Maďarsko.

Ve věci Ruska bude Bidenova administrativa čelit dilematu, jak nalézt rovnováhu mezi prosazováním demokracie a agendy lidských práv na jedné straně a udržováním selektivní spolupráce s Ruskem v určitých otázkách společného zájmu na straně druhé. Nicméně první signály naznačují, že Bidenův tým bude na Rusko tlačit jak v otázce stupňujících se politických represí, tak ve věci agresivní ruské zahraniční politiky a hybridních operací v jeho sousedství.

Z pohledu geopolitických otázek Biden v zemích střední Evropy najde obecně spolehlivé spojence. Více sporů v této rovině je možné očekávat spíše mezi Washingtonem a Berlínem, jak ukázalo uzavření dohody CAI a neoblomná podpora projektu Nord Stream 2. V případě střední Evropy, konkrétně Maďarska a Polska, se sporné linie objeví především ve vnitropolitických tématech, jako jsou otázky právního státu, demokracie a podpory občanské společnosti. Očekává se totiž, že Bidenova administrativa bude na tuto problematiku klást mnohem větší důraz, než tomu bylo doposud.

  • Představitelé zemí střední a východní Evropy a Číny, včetně Česka, se potkají 9. února na summitu 17+1. Tuto informaci jako první přinesl náš sesterský projekt CHOICE a informovaly o tom Hospodářské noviny. Loňský summit 17+1, jenž se měl konat v Pekingu, byl zrušen kvůli pandemii. Nekonaní summitu však i symbolicky ukázalo, že vztahy zemí regionu s Čínou doznaly v posledních letech úhony. Většina účastnických zemí přehodnotila ekonomická očekávání vztahů s Pekingem a začala sjednocovat svůj přístup vůči Číně s Washingtonem, především v klíčové otázce bezpečnosti 5G sítí. Čínsky lídr Si Ťin-pching, který bude hostitelem summitu vůbec poprvé, teď doufá, že může do spolupráce nalít novou energii a svézt se na pozitivní vlně investiční dohody CAI uzavřené na konci minulého roku. Peking chce také využít možnost přenastavit vztahy s regionem ještě na začátku nové americké administrativy. Je ale jasné, že Čína toho zemím regionu nemůže moc nabídnout. O tom svědčí i výsledky spolupráce formátu 17+1 od jejího vzniku v roce 2012, které nejsou nijak oslnivé. Můžeme tak očekávat, že summit se bude točit především kolem symbolických vyjádření s důrazem na spolupráci v oblasti boje proti pandemii koronaviru. Čína bude také tradičně vyzdvihovat blízkou spolupráci s Maďarskem a Srbskem. Jakékoliv čínské snahy o PR však nezakryjí realitu, že velká většina států střední a východní Evropy se od Číny stále více vzdaluje. Bude také zajímavé sledovat, kdo bude čtyři středoevropské země na summitu reprezentovat, jelikož je naplánován na stejný den jako střetnutí Visegrádské čtyřky.

  • Polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau v otevřeném rozhovoru kritizoval investiční dohodu CAI mezi EU a Čínou. Podle Raua měl být negociační mandát Komise obnoven, protože za sedm let rokování ztratil svůj původní základ. Rau je toho názoru, že dohoda s Pekingem byla uspěchaně protlačena za pomoci „procedurálních triků” pro krátkodobý mediální humbuk. Německé předsednictví se přitom vyhnulo potřebné celoevropské debatě o přístupu k Číně, čímž byla narušena jednota EU a poškozeny transatlantické vztahy. Proti Rauovym vyjádřením nejde v podstatě nic namítat. Substanci jeho kritiky investiční dohody analyzoval i Filip Šebok v rozhovoru pro Evropa Plus. Nabízí se ale otázka, do jaké míry jde o performativní vystoupení a proč polský ministr netlačil proti dohodě, když se o ní rozhodovalo. Jak ale upozornila Ivana Karásková pro Aktuálně.cz, CAI ještě může čelit zásadním překážkám v Evropském parlamentu, který by měl o ratifikaci dohody hlasovat někdy ke konci roku. Evropští poslanci 22. ledna velkou většinou schválili rezoluci v reakci na dění v Hongkongu, jež tvrdí, že EU rezignovala na využití vyjednávání o CAI, aby dosáhla změny politiky Pekingu vůči této semiautonomní části Číny. Tím podle Evropského parlamentu ohrozila Unie svoji kredibilitu jako globálního zastánce lidských práv.

  • S výjimkou Maďarska, jenž v otázkách týkajících se Ruska zůstává nejednoznačné, byly pozice zemí V3 k zadržení Navalného a jeho trestu odnětí svobody jasné a ambiciózní. Lídři Česka, Slovenska a Polska vyjádřili své hluboké znepokojení a solidaritu s ruskou opozicí a taktéž svou ochotu se na úrovni EU zasadit o silnější opatření vůči Rusku. Ta by měla reagovat na zvýšenou domácí represi, porušování lidských práv a erozi demokracie, stejně jako zvyšující se mezinárodní izolaci, o kterou režim v Kremlu usiluje. Případ Navalného dal brzy na to vzniknout také prohlášení EU, které – i díky tlaku zemí střední a východní Evropy – nechalo otevřenou možnost uvalení nových unijních sankcí. Polsko také požádalo vysokého představitele EU pro zahraniční věci Josepha Borrella, aby se během své únorové návštěvy Moskvy setkal s Navalným. Pondělní setkání evropských ministrů zahraničních věcí však nakonec ke schválení sankcí nevedlo, navzdory tvrdé reakci ruských úřadů na protesty po celém Rusku. Šéf unijní diplomacie Borrell se zavázal během návštěvy Moskvy tlačit na propuštění Navalného a zadržených demonstrantů, výzvy potkat se s lídrem ruské opozice však odmítl. Proč kauza Navalný ukazuje, že Evropská unie musí změnit svoji strategii vůči Rusku, vysvětluje Pavel Havlíček v textu pro Euractiv.

  • Analytik MapInfluenCE Matej Šimalčík pro slovenský deník SME analyzoval, jak můžou Čína a Rusko využít obsazení amerického Kapitolu pro-trumpovskými výtržníky pro cíle vlastní propagandy a posílení antidemokratických narativů.

  • Analytik MapInfluenCE Tamás Matura poskytl komentář pro Financial Times ve věci plánovaného kampusu čínské univerzity Fudan v Budapešti. I když Maďarsko pro prestižní čínskou univerzitu zajisté není nejideálnější destinací, podle Tamáse poskytuje země přátelské politické prostředí, jež zaručí, že univerzita bude fungovat bez drobnohledu. 

  • Tamás Matura v maďarském médiu Merce popsal výsledky rozsáhlého výzkumu veřejného mínění o Číně v Maďarsku. Výsledky ukazují, že entuziasmus Orbánovy vlády pro vztahy s Pekingem se příliš nezrcadlí ve vnímání Číny maďarskou veřejností.

  • Česko a Slovensko se přidaly ke společnému vyhlášení Media Freedom Coalition, které vyjadřuje znepokojení nad potlačováním svobody médií v Číně v souvislosti s odsouzení „občanské novinářky” Čang Čan za informování o situaci ve Wu-chanu. 

  • Polský nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance o vydání následovníka náboženského hnutí Falun Gongu do Číny. Li Č'-chuej, jenž je držitelem švédského občanství, byl před dvěma lety zadržen na letišti ve Varšavě na základě zatykače Interpolu.

Telling China's story well – Beijing’s attempts to reign into media in Africa and Europe, 28. leden, 14:00  

Vznik pro-čínských narativů a způsob, jakým ovlivňují percepci Číny ve střední Evropě, je jedním z hlavných výzkumných témat projektu MapInfluenCE od jeho počátku. S tím, jak Peking posiluje snahy o „vyprávění čínského příběhu”, se této problematice dostává stále větší pozornosti po celém světě. Vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková bude na diskusi organizované německým think-tankem MERICS spolu s dalšími předními experty mluvit o tom, jak Čína formuje mediální prostředí v Evropě a v Africe.

Registrujte se zde

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
NCI
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

Our mailing address is:

AMO - Asociace pro mezinarodni otazky
Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Czech Republic

You’re receiving these emails because you opted in to an offer on our website
or in the past you provided AMO with your email address.
Occasionally, you will receive our newsletters and invitations to our events.

Want to change how you receive these emails?
You can 
update your preferences or unsubscribe from this list.

Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, All rights reserved.