Milí čtenáři, milé čtenářky,

v dnešním newsletteru se dozvíte o nárůstu železniční dopravy mezi Čínou a Evropou, rozporech nového českého ministra zahraničí s velvyslancem v Pekingu, odporu proti slovenské obranné dohodě s Washingtonem a o tchajwanských investičních plánech v regionu střední a východní Evropy.

Nákladní železniční doprava mezi Čínou a Evropou zažívá nevídaný rozmach. Částečně i díky problémům v globální námořní dopravě se pozemní železniční spojení napříč Eurasií stává stále atraktivnějším. Podle čínských železnic bylo mezi Čínou a Evropou v roce 2021 vypraveno až 15 tisíc vlaků, což představuje nárůst o 22 procent oproti předchozímu roku.

Přímé železniční spojení se poprvé objevilo před více než deseti lety. Od té doby se ze železničního provozu stal dynamický sektor, ve kterém soupeří východoevropské státy o roli tranzitního a logistického centra. Karty v rukou doposud drží Polsko, kam přes hranici s Běloruskem proudí 80 až 90 procent vlaků mířících z Číny do Evropy. Rostoucí dopravní toky a nedostatečná kapacita terminálu Malaszewicze však omezily průjezdnost na tomto železničním koridoru.

Tato situace povzbudila snahy o nalezení vhodné alternativní trasy, především přes Litvu do Kaliningradu a přes Ukrajinu na Slovensko a do Maďarska. Bratislava i Budapešť dlouhodobě usilují o získání vyššího podílu na tranzitní přepravě, výsledky jsou však dosud velmi omezené. Maďarsko se může dostat do výhodnější pozice po otevření nového terminálu East-West Gate při hranicích s Ukrajinou, jenž má mít kapacitu až 1 milion TEU (standardních kontejnerů) ročně – více než je celkový současný objem železniční přepravy na eurasijské trase.

Železniční přepravu zároveň významně ovlivňuje neklidná geopolitická situace ve východní Evropě. Během nedávné migrační krize na hranicích s Běloruskem hrozila Varšava zastavením železniční přepravy a kvůli sporům Pekingu a Vilniusu přestaly vlaky do Kaliningradu zastavovat v Litvě. Ukrajina zase nedávno zastavila tranzit do Polska kvůli neshodám týkajícím se povolení pro ukrajinské řidiče kamionů. Vzhledem k pokračujícím výpadkům v globálních dodavatelských řetězcích a dramatickému nárůstu cen námořní přepravy je možné očekávat, že železniční přeprava bude hrát stále důležitější roli – a paralelně s tím poroste i její politický význam.

  • Olympiáda v Číně štěpí českou zahraniční politiku. Olympijské hry, které se odehrají v únoru v Pekingu, odhaluje nedostatky v koordinaci české zahraniční politiky vůči Číně. V prosinci 2021 vyslovil v rozhovoru pro Beijing Daily český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík podporu olympijským hrám, přičemž se odkazoval na přání prezidenta Miloše Zemana. Nová česká vláda vedená premiérem Petrem Fialou dosud oficiální stanovisko vůči účasti na olympijských hrách neoznámila. Lze předpokládat, že nový ministr zahraniční Jan Lipavský (Piráti) zaujme vůči Číně celkově tvrdší postoj a bude klást důraz na lidskoprávní situaci v zemi. Součástí programového vyhlášení vlády je i plánovaná revize vztahů s Čínou. Ministr Lipavský velvyslance požádal, aby se v budoucnosti zdržel dalších komentářů k této situaci. Vzhledem k různorodosti postojů českých politických představitelů k Číně se může olympiáda stát první třecí plochou mezi novou vládou a prezidentem, který se nejprve zdráhal Lipavského jmenovat do funkce. Čeští političtí představitelé navíc nebyli oficiálně pozváni k účasti na olympijských ceremoniích Českým olympijským výborem, který argumentoval omezeními souvisejícími s pandemií COVID-19. Ve výsledku to české vládě fakticky brání v oznámení diplomatického bojkotu, který již vyhlásila řada zemí, včetně Spojených států, Spojeného Království, Kanady a Austrálie. Členské státy EU se s výjimkou Litvy k bojkotu nepřipojily; společnou pozici vůči této otázce mají na plánu projednávat v příštích dnech a týdnech.

  • Kontroverze ohledně slovenské obranné dohody se Spojenými státy. Slovenští ministři zahraničí a obrany v polovině prosince představili návrh dohody o obranné spolupráci se Spojenými státy, jež byla předložena do mezirezortního připomínkového řízení. Následné vystoupení opozičních stran SMER-SD a HLAS-SD proti dohodě z obav o narušení suverenity Slovenské republiky se dalo očekávat. A to navzdory tomu, že právě představitelé těchto stran stáli během předchozí vlády v čele posilování spolupráce s Washingtonem, včetně miliardového nákupu amerických stíhaček F-16. Překvapivě však do tématu vstoupila i slovenská generální prokuratura v čele s Marošem Žilinkou. Ta nesouhlasí se současnou podobou dohody a vznesla 35 věcných připomínek. Výhrady generální prokuratury se týkají údajných dopadů na suverenitu, možnosti rozmístění jaderných zbraní na území Slovenské republiky, nebo negativního vlivu vojenských aktivit na místní obyvatelstvo. Kroky generálního prokurátora Žilinky jsou bezprecedentní, zapadají však do vzorce několika kontroverzních rozhodnutí od jeho vstupu do úřadu v loňském roce. Otázky v tomto kontextu vyvolávají i Žilinkovy plány navštívit Rusko při příležitosti oslav výročí založení tamější generální prokuratury. Jestli se nakonec podaří vládě obrannou dohodu prosadit je prozatím nejasné. Premiér Eduard Heger už vstoupil do veřejné debaty, když kritizoval „konspirace“ o dohodě ve veřejném prostoru a potvrdil podporu pro její přijetí. Toto téma se mezitím stalo populárním v ekosystému dezinformačních médií, jež tradičně vyjadřují protiamerické a prokremelské postoje.

  • Tchaj-wan plánuje investice ve střední a východní Evropě. Tchajwanská rada pro národní rozvoj oznámila plán zřídit fond určený na investice do zemí střední a východní Evropy. Podle předběžných odhadů se očekává, že fond dosáhne výše 200 milionů dolarů. Tyto zdroje by měly proudit především do několika high-tech sektorů, včetně laserových technologií, polovodičů a biotechnologií. Tato strategie je v souladu s prioritními oblastmi spolupráce s regionem, které Tchaj-wan definoval již dříve. Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 odhaluje zranitelnost dodavatelských řetězců a související nedostatek čipů, může Tchaj-wan přesunout některé segmenty výroby do Evropy. Konkrétní kroky a podmínky této spolupráce však ještě zbývá upřesnit. Vzhledem ke složité povaze dodavatelských řetězců polovodičů je pravděpodobné, že investice budou zahrnovat více členských zemí EU, spíše než aby šly do jedné země. Na základě aktuálně dostupných informací je také jednou ze zamýšlených oblastí spolupráce rozvoj talentů. Již v listopadu 2021 byl oznámen záměr zřídit pracovní skupiny v Litvě, na Slovensku a v České republice, které budou studentům z těchto evropských zemí zprostředkovávat stipendia na studium polovodičů na Tchaj-wanu. Litva se jako jeden z nejaktivnějších partnerů může stát jedním z klíčových příjemců tchajwanské finanční pomoci. Tchajwanský náměstek ministra zahraničí se v kontextu čínského tlaku na Litvu zmínil, že „je čas, abychom pomohli s [litevskými] problémy”. O spolupráci v oblasti polovodičů mají zájem i Slovensko a Česko, konkrétní projekty ale zatím na stole nejsou.

  • „To se ukáže, jestli se Siovi podařilo zbavit veškeré opozice a zůstane ve vedení země,“ uvedla vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková pro Hospodářské noviny v souvislosti s kroky prezidenta Si Ťin-pchinga pro posílení své pozice.

  • Pro Český rozhlas Ivana podrobně okomentovala současné napětí v čínsko-litevských vztazích.

  • „Není možné očekávat, že se Čína bude v roce 2022 chovat na mezinárodní scéně méně asertivně než v uplynulém roce,“ uvádí Ivana ve svém komentáři pro CEIAS.

  • Filip Šebok, analytik MapInfluenCE, sdílel s Euronews své postřehy ohledně nového českého ministra zahraničí Lipavského, který pravděpodobně zaujme vůči Číně tvrdší postoj.

  • Koordinátor ruského výzkumu MapInfluenCE Pavel Havlíček napsal pro info.cz o ruských snahách přepsat historii a o tom, jak by se k ruskému revizionismu mělo postavit Česko.

  • Pro teraz.sk poskytl slovenský analytik MapInfluenCE Matej Šimalčík svůj pohled na nejdůležitější zahraničně politické události Slovenska v uplynulém roce, mezi něž zařadil také intenzifikaci vztahů s Tchaj-wanem.

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2022 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika