Milí čtenáři, milé čtenářky,

v dnešním newsletteru se dozvíte o chybějícím konsenzu EU v otázce bojkotu olympijských her v Pekingu, reakci zemí Visegrádu na napětí na rusko-ukrajinské hranici, vítězství maďarské opozice ohledně referenda o kampusu Fudanské univerzity v Budapešti a o nových doporučeních EU pro mezinárodní výzkumnou spolupráci.

Zimní olympiáda v Pekingu odstartuje již příští týden. Čínské hlavní město se tak stane vůbec prvním dějištěm jak letních, tak zimních her. Tato sportovní událost je však do jisté míry zastíněna apely na politický bojkot a také rostoucím nebezpečím pandemie varianty omikron v Číně. 

Politický bojkot her, odůvodněný především masovým porušováním práv Ujgurů a jiných menšin v Číně, iniciovaly již minulý rok v prosinci Spojené státy, ke kterým se postupně připojila i Austrálie, Kanada, Velká Británie nebo Japonsko. Z unijních zemí pak z politických důvodů odmítli účast oficiální zástupci Nizozemska, Litvy nebo Dánska. Ke konsenzu na evropské úrovni k otázce politického bojkotu ale nedošlo. Právě na nutnost společného evropského rozhodnutí, jež je ve skutečnosti politicky neprůchodné, se poměrně alibisticky vymlouvalo několik států, které nechtěly oznámením bojkotu riskovat potenciální odvetu Pekingu.

Nekoordinovaný přístup ukazuje i letmý pohled na postoje jednotlivých zemí Visegrádu. Česká vláda nejdříve zvažovala oznámit bojkot, nakonec však k oficiálnímu usnesení nedošlo. Ministr zahraničí Jan Lipavský se odvolal na de facto konsenzus v této otázce mezi členy vlády. Na druhou stranu olympijské hry podpořil prezident Miloš Zeman a je pravděpodobné, že se navzdory předchozímu sporu s ministrem Lipavským her zúčastní český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík. Na Slovensku se her neplánují zúčastnit předseda parlamentu, ani prezidentka Zuzana Čaputová, která uvedla že se „ztotožňuje s výhradami“ některých zemí vůči olympiádě. Premiér Eduard Heger se k otázce nevyjádřil a není jasné, zda se her zúčastní slovenští diplomaté. Že se k olympijskému bojkotu nepřipojí Maďarsko, jeden z nejbližších spojenců Číny v Evropě, už tak překvapivé není. Maďarský velvyslanec v Číně se v této otázce vyjádřil, že „by sport a ideologie neměly být míchany dohromady“.

Více překvapivý může být postoj Varšavy. Polský prezident Andrzej Duda se totiž plánuje her v Pekingu zúčastnit a potkat se při té příležitosti také s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle informací z kuloárů stojí za rozhodnutím Dudy zhoršující se vztahy s Washingtonem. 

  • Česko pomáhá Ukrajině. Napětí na rusko-ukrajinské hranici roste a reálně se mluví o scenáři ruské invaze. Český ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že „ČR stojí při Ukrajincích a jejich snaze zachovat si svou národní integritu a suverenitu“. Lipavský také míří na začátku února na Ukrajinu spolu se svými slovenskými a rakouskými protějšky a vyslovil podporu případným novým sankcím proti Rusku. Tento postoj sdílí i zbytek české vlády, která se rozhodla darovat Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů v hodnotě 37 milionů korun. Česká republika patří mezi nejaktivnější vývozce zbraní na Ukrajinu. Česká armáda také vyšle na přelomu února a března 2022 šest příslušníků speciálních sil na vojenské cvičení na Ukrajinu. Ministyně obrany Jana Černochová rovněž zdůraznila záměr koordinovat toto úsilí s ostatními zeměmi V4. Zatímco polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že Ukrajina může počítat s polskou pomocí v případě ruského útoku, Slovensko a Maďarsko zatím o poskytování pomoci mlčí. Maďarský premiér Viktor Orbán navíc plánuje návštěvu Moskvy na začátek února. Nedostatek společného postoje v rámci NATO a EU je patrný i v širším měřítku. Kanada vyslala na Ukrajinu malý kontingent speciálních sil, EU připravila balíček finanční pomoci ve výši 1,2 miliardy eur a Spojené státy uvedly do stavu nejvyšší pohotovosti 8500 vojáků. Podobně přispělo obrannými systémy Spojené království a pobaltské země získaly povolení poskytovat zbraně vyrobené ve Spojených státech. Jiné země, jako Německo a Švédsko, však dodávky zbraní na Ukrajinu blokují.

  • Maďarská opozice nasbírala dostatek hlasů pro uspořádání referenda o kampusu pro čínskou univerzitu Fudan v Budapešti. Souhlas s konáním referenda vyjádřilo svým podpisem asi 470 000 občanů, přičemž k jeho svolání stačí 200 000 podpisů. Maďarští voliči budou rozhodovat o zrušení zákona, na jehož základě byly nadaci vytvořené pro výstavbu univerzity převedeny pozemky. Referendum inicioval minulý rok primátor Budapešti Gergely Karácsony, posléze si však získalo podporu jednotné maďarské opozice pod vedením Pétera Márki-Zaye. Ta by chtěla zorganizovat referendum ve stejný termín, kdy se budou konat parlamentní volby – t.j. 4. dubna. Schopnost nasbírat dostatek hlasů může být vzpruhou pro opozici, která v posledních měsících ztrácela dech v kampani proti Orbánovi. Samotné referendum je také nutno chápat jako součást snah mobilizovat společnost v boji proti vládě Fideszu. Projekt kampusu čínské univerzity je oponenty kritizován kvůli nákladům pro daňové poplatníky, netransparentnosti, dopadům na maďarské veřejné vysoké školy a obavám z korupce.

  • Evropská komise vydala doporučení pro mezinárodní výzkumnou spolupráci. Ve druhé polovině ledna vydala EU příručku obsahující rady pro výzkumné organizace a univerzity týkající se potenciálního zahraničního vměšování. Navzdory tomu, že tato doporučení nezmiňují konkrétní aktéry, odrážejí rostoucí obavy z technologické konkurence a potenciální špionáže z různých zemí, jako je například Čína. Tyto pokyny nemají za cíl přerušit nebo démonizovat mezinárodní akademickou spolupráci, ale zvýšit povědomí o zranitelnostech z ní vyplývajících a navrhnout možná opatření ke zmírnění rizik. Tento právně nezávazný dokument tvrdí, že „každá organizace si musí přizpůsobit svůj vlastní soubor opatření“. Zatímco tedy EU poskytuje podrobné rady, odpovědnost zůstává na institucích a univerzitách, aby vytvořily své vnitřní mechanismy. Tento dokument zapadá do širší tendence vydávání doporučení, přičemž v čele tohoto trendu stojí Austrálie, Kanada a Spojené království. Až dosud EU v této oblasti postrádala koordinovaný přístup (v roce 2020 vydala EU pokyny pro výzkumnou spolupráci v oblasti zboží dvojího užití) a této otázce věnovalo zvláštní pozornost pouze několik zemí EU, například Německo, Švédsko, Nizozemsko, Belgie ale i Česká republika. MapInfluenCE se problematice čínského vlivu na univerzitách dlouhodobě věnuje. Jednu z analýz, kterou napsala vedoucí projektu Ivany Karáskové, si můžete přečíst zde. Ivana Karásková o tomto problému hovořila také pro Evropskou službu pro vnější činnost v Bruselu - některé její reflexe z uzavřeného setkání s můžete přečíst zde.

  • „Od první olympiády v Číně se čekalo, že to bude milník a země se otevře reformám, ale režim se vydal opačnou cestou, dnes prakticky žádná očekávání nejsou,“ uvedl náš analytik Filip Šebok v rozhovoru pro DVTV.
  •  „Pekingu vadí hlavně výrok, že Tchaj-wan je demokratická země, jelikož se ho dlouhodobě snaží rámovat jako vzbouřeneckou provincii a nikoli jako samostatný stát,“ okomentovala výroky slovinského premiéra vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková pro Český rozhlas Plus.

  • „Nemyslím si, že by česká vláda ustoupila od svých plánů posílit vztahy s Tchaj-wanem nebo revidovat partnerství s Čínou. Může ale přehodnotit, jakou zvolí taktiku, aby se vyhnula přílišné čínské reakci,“ uvedl Filip Šebok pro Deník N.
  • „Instrument na obranu proti nátlaku má mezi členskými státy slušnou podporu. I tak ale jeho schválení bude trvat minimálně rok nebo několik měsíců,“ vysvětlila Ivana Karásková pro Deník N.
  • Náš slovenský analytik Matej Šimalčík publikoval článek o čínském ekonomickém a diplomatickém nátlaku na Litvu a proč by měl být výstrahou pro Slovensko v deníku SME.
  • Matej Šimalčík také okomentoval plány Tchaj-wanu podpořit Litvu ve výrobě mikročipů v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS.

  • Pro CNN Prima News okomentoval náš analytik na Rusko Pavel Havlíček vyhrocené vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou.
  • Pavel Havlíček také sdílel své postřehy o hrozící ruské invazi na Ukrajinu v diskusi pořádané Institutem pro politiku a společnost, na jehož webu naleznete záznam.

O tom, jak do přípravy olympiády v Pekingu zasahuje dění v mezinárodních vztazích nebo co si od ní Čína slibuje, bude mluvit náš analytik Filip Šebok v online diskuzi z cyklu AMO Talks, která se uskuteční 2. února od 18. hodin.

Na závěr nám dovolte popřát vám všechno nejlepší do nadcházejícího lunárního roku tygra!

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEIAS

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2022 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika