Milí čtenáři, milé čtenářky,

v tomto vydání newsletteru se věnujeme studii analyzující narativy v polských médiích pod kontrolou Číny a Ruska, čínské reakci na situaci na Ukrajině, odchodu čínského velvyslance z Prahy a bezpečnostním opatřením českých bank vůči technologiím firmy Huawei.

Nová studie z dílny projektu MapInfluenCE od naší polské analytičky Alicje Bachulské analyzuje zobrazení témat souvisejících s Čínou ve dvou médiích pod kontrolou autokratických režimů v Polsku – Sputnik Polsko a polské edice China Radio International (CRI).

Studie poskytuje přehled aktivit Ruska a Číny v polském informačním prostoru, jenž doplňuje detailní obsahová analýza mediálních výstupů publikovaných na webu Sputniku a CRI v letech 2020-2021.

Strategický cíl čínských a ruských státních médií je podobný. Zaměřují se na podporu nedemokratických režimů a hodnot, jež představují, přičemž přímo nebo nepřímo útočí na kredibilitu západních liberálních demokracií. Záměrem je využít a prohloubit existující rozpory v rámci společnosti a využít je pro podporu vlastních zájmů.

I když mezi strategickými zájmy Číny a Ruska existují průniky, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tyto dvě země systematicky koordinovaly své aktivity v informačním prostoru západních zemí, včetně Polska.

Přečtěte si celou podrobnou analýzu i s vizualizacemi.

• Čína reaguje na ruskou agresi na Ukrajině. Slova čínského ministra zahraničí Wang Yi o podpoře teritoriální integrity Ukrajiny na Mnichovské bezpečnostní konferenci interpretovali mnozí jako změnu čínské pozice a snahu vyvolat tlak na Rusko. Pár dní poté však čínská reakce na uznání separatistických republik na východě Ukrajiny Kremlem sledovala dobře známé vzorce. Čína volá po zdrženlivosti na všech stranách, zároveň však upozorňuje na „komplexní soubor faktorů“ a „legitimní bezpečnostní zájmy“. I když Peking Moskvu přímo nepodpořil, tato vyjádření značí de facto pochopení pro ruské kroky, hlavně pokud to čteme v kontextu vývoje vzájemných vztahů a dříve deklarovaných stanovisek Pekingu. Čína již ruskou vizi bezpečnostního řádu ve východní Evropě podpořila bezprecedentním způsobem ve společném vyjádření lídrů dvou zemí na setkání ze začátku února v Pekingu. Čína však stále musí našlapovat opatrně, a to i vzhledem k deklarativním principům své zahraniční politiky. Z těchto důvodů Čína v žádném případě neuzná nezávislost povstaleckých republik v Donbasu. Zároveň však není možné čekat od Číny, že bude Rusko jakkoliv kritizovat a nahrávat tak západu.

• České banky odstraňují technologie Huawei ze své infrastruktury.  Největší česká banka ČSOB přijala opatření k zablokování přístupu do interních systémů banky v případě používání novějších verzí telefonů od čínské společnosti Huawei. Opatření banka plánuje v průběhu tohoto roku rozšířit také na starší modely. Tyto kroky iniciovala KBC, mateřská společnost ČSOB se sídlem v Belgii. Doporučení tedy platí i pro pobočky v dalších evropských zemích, včetně např. Slovenska, Bulharska a Maďarska. KBC uvádí jako jeden z klíčových důvodů varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V prosinci 2018 NÚKIB varoval před čínskými společnostmi Huawei a ZTE, přičemž argumentoval především legislativou, která čínským společnostem ukládá sdílet data s čínskou vládou. Jiné české banky, jako je Česká spořitelna a Moneta, se již dříve rozhodly s firmou Huawei nespolupracovat a přijaly opatření k zabezpečení svých interních systémů pro případ, že by se jejich zaměstnanci rozhodli používat telefony vyrobené firmou Huawei. Před dvěma týdny také Česká asociace bank podepsala s NÚKIB memorandum o výměně informací o bezpečnostních rizicích a nových trendech v kybernetických hrozbách.

• Čínský velvyslanec Čang Ťien-min brzy opustí Prahu. Přestože se objevily spekulace, že Čang byl „odvolán“, ve skutečnosti je délka jeho působení standardní. Čang je v Česku od druhé poloviny roku 2018, přičemž žádný čínský velvyslanec od vzniku samostatné republiky zde nepůsobil více než čtyřy roky. V Česku bude Čang spojován především s prudkým propadem česko-čínských vztahů. Již brzy po nástupu do úřadu se čínský velvyslanec dostal do sporu s bývalým premiérem Andrejem Babišem, a to kvůli interpretaci jejich setkání na téma varování NÚKIB ohledně čínských firem Huawei a ZTE. Čangovi se znova dostalo pozornosti kvůli aféře kolem tzv. „čínského dopisu“ nalezeného v pozůstalosti zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery, ve kterém Kuberu odrazoval od plánované návštěvy Tchaj-wanu. Nový předseda Senátu Miloš Vystrčil proto volal po odvolání Čanga, k čemuž se na základě předešlých negativních zkušeností připojil dokonce i premiér Babiš. Situaci nakonec změnila pandemie, když Čang a čínská ambasáda hráli roli při zprostředkování „leteckého mostu“ pro dopravu zdravotnického materiálu z Číny. Čang se však dostával do stále větší izolace. To dokazuje i pohled na stránky ambasády, kde za poslední roky najdeme jen málo zmínek o setkáních s politiky nebo cestách do českých regionů. Celkem příznačně se Čang před odchodem z Prahy potkal s prezidentem Zemanem a jeho předchůdcem Václavem Klausem, jedněmi z mála politiků, u kterých si ještě zachovává přízeň. I když Čang nepochybně mohl udržovat vzájemné vztahy lépe, je nepravděpodobné, že se situace změní s nástupem nového velvyslance.
     

• „Západ by měl opustit iluze, že lze přimět Čínu, aby tlačila na Rusko v otázce další eskalace na Ukrajině. Peking sice nemá zájem na válce, Moskvu však nehodí přes palubu ze strategických důvodů,“ píše náš analytik Filip Šebok v článku pro Voxpot.

• Současné dění na rusko-ukrajinské hranici z čínské perspektivy rozebrala pro Hospodářské noviny také vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková.

• „Spousta věcí zůstává velmi vágních, čímž vzniká pro Rusko manévrovací prostor pro vytvoření nátlaku na ukrajinské obyvatele a ukrajinskou vládu,“ vysvětlil pro Český rozhlas náš analytik na Rusko Pavel Havlíček.

• Pavel Havlíček také okomentoval šíření ruských dezinformací v souvislosti s krizí na rusko-ukrajinských hranicích pro Newsroom ČT24.

• „V Číně vládne autoritářský režim a pro takovou zemi je organizování ZOH 2022 příležitostí k tomu, aby ukázala ostatním zemím, že na to mají. Zároveň si tímto svůj režim legitimizují,“ uvedl Matej Šimalčík pro Refresher v souvislosti s olympiádou v Číně.

• Naši analytici na Čínu Filip Šebok a Matej Šimalčík poskytli rozhovor Hospodářským novinám o navazování partnerství mezi českými městy a kraji s čínskými protějšky. Celou studii si můžete přečíst zde.

Spolek Mladí občané dnes (23. února) v 18:00 pořádá online debatu „Čína, partner, nebo hrozba“, které se zúčastní vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková a investigativní novinář Jakub Zelenka. Diskuse se zaměří na hodnocení zimních olympijských her v Pekingu, postavení Číny na mezinárodním poli a postoje české vlády vůči Číně.

Podrobnosti a odkaz pro sledování debaty najdete zde.