Milí čtenáři, milé čtenářky,

v tomto newsletteru analyzujeme vývoj čínského postoje k válce na Ukrajině, zásah proti ruské propagandě v Evropě, reakce Orbánovy vlády na situaci na Ukrajině a dopady války na železniční spojení mezi Čínou a Evropou. 

Ruská invaze na Ukrajinu nutí Čínu k opatrnému diplomatickému tanci. Pozice Pekingu vůči současnému dění na Ukrajině se pomalu vyvíjí, přičemž se aktuálně staví do role potenciálního mediátora. Peking oznámil poskytnutí humanitární pomoci pro Ukrajinu a nepřímo naznačil ochotu zprostředkovat mírová jednání. Prezident Si Ťin-pching se také na začátku týdne virtuálně setkal s německým kancléřem Olafem Scholtzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ve snaze vytvořit obraz Číny jako konstruktivního aktéra v řešení krize. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell dokonce prohlásil, že Čína je jediná možná volba pro zprostředkování mírových jednání.

Kromě rétorického manévrování Číny se toho však v podstatě čínského přístupu mnoho nezměnilo. Peking stále není ochotný označit ruské kroky za invazi a veškerou vinu za vypuknutí konfliktu připisuje USA a NATO. Zatímco Čína nepřebírá automaticky všechny ruské narativy o válce na Ukrajině, například ty o „denacifikaci“, ochotně opakuje ruskou rétoriku pokud to slouží k společnému cíli zdiskreditovat Západ. Příkladem mohou být dezinformace o amerických laboratořích na Ukrajině pracujících na biologických zbraních, které šíří i čínské ministerstvo zahraničí. Tyto snahy přitom navazují na spojování amerických laboratoří s propuknutím COVID-19, které se v čínské propagandě objevily už dříve.

Otázkou zůstává, zda by Čína byla skutečně ochotná aktivně se zapojit a mediovat ukončení konfliktu. Čínu lze jen stěží vnímat jako neutrální stranu, neboť konzistentně projevuje podporu ruským strategickým zájmům v Evropě, čehož symbolem je dnes již nechvalně známé čínsko-ruské prohlášení ze 4. února. Kromě toho je mediace mírových jednání vždy obtížná a mohla by být pro Čínu riskantní, pokud by měla být odpovědná za jejich výsledek.

  • Evropské země zasáhly proti ruské propagandě. Největší česká asociace zajišťující správu domén, CZ.NIC, se rozhodla zablokovat osm webů podezřelých z šíření prokremelských narativů (nejen) o válce na Ukrajině. Tyto kroky byly podniknuty po konzultaci s českými bezpečnostními složkami s tím, že tyto portály představují potenciální rizika pro českou národní bezpečnost. Na základě vnitřních mechanismů CZ.NIC mohou být tyto weby zablokovány nejdéle po dobu jednoho měsíce, přičemž v případě přetrvávání rizika může následovat prodloužení. Slovensko naopak přijalo systematičtější opatření, jelikož parlament schválil zákon umožňující Národnímu bezpečnostnímu úřadu blokovat (do konce června 2022) weby ohrožující bezpečnost země. To následně vedlo k zablokování webu Hlavné správy. Tato kontroverzní opatření zapadají do širšího úsilí omezovat šíření ruských narativů ohledně ruské invaze na Ukrajinu. EU například zakázala fungování Russia Today a Sputniku, dvou ruských státem kontrolovaných médií. Přesto proruské narativy nadále kolují po sociálních sítích, zejména na Facebooku. Důležité je podotknout, že šíření ruských narativů také napomáhají čínské zdroje, například tím, že nepoužívají termíny jako „válka“ nebo „invaze“ a rozhodly se zprávy zarámovat termínem Kremlu „zvláštní vojenská operace“. Čínská státní média také přispívají šíření dezinformací, které ukazují kapitulaci ukrajinských vojáků, prezidenta Zelenského prchajícího z Kyjeva nebo nekriticky opakují prohlášení ruských představitelů.
  • Maďarsko mění svůj postoj vůči konfliktu na Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán podepsal dekret, který umožňuje rozmístění sil NATO v západní části země. Tento dokument také umožňuje využití maďarského vzdušného prostoru k tranzitu a umožňuje přepravu zbraní přes maďarské území. Termín „tranzit“ je zde klíčový, protože jak vojáci, tak zbraně nemohou vstoupit na Ukrajinu přímo z Maďarska, nýbrž ukrajinskou hranici mohou překročit pouze z jiné země NATO. To umožňuje maďarské vládě balancovat mezi dodržováním svých závazků vyplývajících z členství v NATO a zároveň omezit přímé zapojení do konfliktu na Ukrajině. Dříve ministr zahraničí Peter Szijjarto tvrdil, že povolení tranzitu zbraní na Ukrajinu by mohlo ohrozit bezpečnost maďarské menšiny na Ukrajině. Navzdory proruským tendencím současné vlády a snaze o prohloubení ekonomické spolupráce s Ruskem Maďarsko invazi odsoudilo, souhlasilo s dodržováním sankcí EU a otevřelo své hranice uprchlíkům. Tyto kroky mohou být motivovány také dubnovými parlamentními volbami, jelikož válka na Ukrajině může posílit opozici, která se bude snažit využít Orbánův proruský postoj ve svůj prospěch. Orbán se tedy nachází na tenkém ledě, protože se snaží reagovat na válku na Ukrajině a získat si podporu veřejnosti, jež je momentálně v otázce situace na Ukrajině velmi rozdělená. Zatímco většina obyvatel zastává názor, že by se Maďarsko mělo vyhnout účasti v konfliktu, odpovědnost za konflikt Maďaři připisují v podobné míře jak Rusku, tak provokacím západních států. Maďarsko se dokonce nově dostalo na ruský seznam „nepřátelských zemí“ a Orbán se tedy potýká s nutnosti redefinovat své dlouhodobé postoje krátce před volbami.

  • Válka na Ukrajině narušuje koridory Nové hedvábné stezky v Evropě. Čínsko-evropský železniční expres (CRE), klíčová součást čínské Nové hedvábné stezky, se potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Během předchozích let se železniční doprava stala klíčovou součástí globálních dodavatelských řetězců a představuje alternativu k námořní dopravě, která se potýká s rostoucími cenami a přeplněnými přístavy, k čemuž přispěla pandemie COVID-19. Železniční systém CRE zahrnuje síť kolejí vedoucích přes Střední Asii, Rusko a Bělorusko, které vstupují do EU přes pobaltské země a Polsko. Menší počet vlaků také projíždí přes Ukrajinu a dále do Maďarska a na Slovensko. Tato spojení však byla nyní kvůli invazi pozastavena nebo odkloněna. Na základě informací poskytnutých Ukrajinskými železnicemi navíc byly ukrajinskou armádou zničeny všechny železniční tratě vedoucí do Ruska, což znemožňuje dopravní spojení z tohoto směru, včetně dodávek z Číny. Mezitím Ukrajinské železnice oznámily svůj cíl přeorientovat své železniční trasy do Evropy a pokračovat ve spolupráci s asijskými partnery bez ruské účasti. Hlavní železniční trasy dopravující zboží z Číny podle aktuálních zpráv fungují bez obtíží. Sankce uvalené ze strany EU a USA však zahrnují také ruské železnice, což může mít dopad na jejich fungování. Stejně jako po ruské anexi Krymu v roce 2014 nebudou moci země EU přepravovat část zboží do Číny tímto železničním koridorem, jelikož by komodity putovaly přes ruské území. Rychle se měnící ekonomická opatření vůči Rusku také mohou evropské společnosti motivovat k vyššímu využití námořní přepravy, protože v současnosti riskují jak porušení sankcí, tak poškození své pověsti.
       

  • „Čína vedle respektu k suverenitě Ukrajiny druhým dechem zdůrazňuje legitimitu ruských bezpečnostních zájmů a poukazuje na rozpínavost NATO,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz náš analytik Filip Šebok.
  • „Mohutné sankce vůči Rusku ukázaly, jak lze zapojení do globální ekonomiky, a především do globálního finančního systému využít coby mocnou zbraň. To je pro Čínu varováním,“ píše Filip Šebok v článku pro Deník Referendum.

  • Slovenský analytik Matej Šimalčík také popsal čínský pohled k válce na Ukrajině v rozhovoru na slovenské televizi TA3.
  • O čínském postoji k válce na Ukrajině mluvil Filip Šebok také v podcastu Asia Dispatch.
  • „Běžný ruský voják musí být skutečně zmaten, proč byl vlastně na Ukrajinu vyslán a co za tím vlastně je, zda to není pouze nějaká osobní vendeta prezidenta Putina proti Ukrajině,“ uvedl náš analytik na Rusko Pavel Havlíček pro TV Markíza.
  • Pavel Havlíček také vykreslil profily blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Putina pro Český rozhlas.

Vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková se příští úterý od 9:40 zúčastní slyšení pořádaného Zvláštním výborem pro zahraniční vměšování (INGE) Evropského parlamentu. Během diskuse vysvětlí prolínání čínských a ruských narativů cílících na evropské země.

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEIAS

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2022 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika