Milí čtenáři, milé čtenářky,

v tomto newsletteru se dozvíte o šíření ruských dezinformací o válce na Ukrajině Čínou, postojích států V4 k válce, ruských vlivových operacích na Slovensku a dopadech konfliktu na vztahy mezi Čínou a EU.

Ruská invaze na Ukrajinu představuje další zajímavý případ, kdy Rusko a Čína vzájemně podporují svou zahraniční propagandu. Projekt MapInfluenCE se věnuje mimo jiné také rusko-čínským dezinformačním kampaním. Přečtěte si k tomuto tématu například novou analýzu dvou polských médií, která šíří čínské a ruské narativy, od naší analytičky Alicje Bachulské, nebo studii od našich analytiků k čínské propagandě a dezinformacím v kyberprostoru zemí Visegrádu.

Zatímco v případě ruské invaze čínská státní média nepřebírají všechny aspekty ruského informovaní o konfliktu a dokonce se objevují náznaky, že jsou stále ochotnější ukazovat i katastrofální humanitární dopady války, Peking aktivně šíří protizápadní dezinformace vytvářené Kremlem.

Nejvýraznějším dezinformačním narativem spojeným s válkou je konspirace o amerických laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině. Poprvé s tímto narativem oficiálně přišlo ruské ministerstvo obrany 6. března, kdy obvinilo Spojené státy, že na Ukrajině provozují až 30 laboratoří na výrobu biologických zbraní. Tyto laboratoře měly údajně zkoumat využití zvířat, včetně netopýrů, k šíření smrtících patogenů. Brzy poté ruská obvinění převzala i čínská oficiální média a ministerstvo zahraničí. Podle některých ukazatelů dokonce intenzita čínské propagace těchto konspirací předčila i snahy samotného Kremlu. Biologické laboratoře přitom na Ukrajině skutečně existují, jako nakonec v každé zemi. Jsou ale ve vlastnictví ukrajinské vlády a financování ze strany Washingtonu se týká projektu zaměřeného na snížení biologických hrozeb.

Důvod, proč Peking tyto dezinformace ochotně přebírá za své, je zcela jasný – obvinění o amerických biologických zbraních téměř dokonale zapadají do předchozích snah Pekingu propojit původ pandemie COVID-19 s americkými biologickými laboratořemi, konkrétně s tou ve Fort Detrick. Přestože neexistují jasné důkazy o koordinaci informačních operací mezi Ruskem a Čínou, jedná se o další případ, kdy jsou tyto dvě země ochotny vzájemně šířit svou zahraniční propagandu.

• Slovensko odhalilo ruskou špionážní síť. Slovenská policie zadržela čtyři osoby v souvislosti se špionáží pro Rusko. Jedním ze zadržených je Bohuš Garbár, jenž byl aktivním přispěvatelem dvou alternativních médií  – Hlavné správy a Armádní magazín. Šéfredaktor Hlavných správ, které jsou v současnosti blokovány kvůli šíření dezinformací a proruských narativů souvisejících s válkou na Ukrajině, se od Garbára distancoval a tvrdí, že o jeho kontaktech na ruské ambasádě nevěděl. Odhalení spolupráce odkrývá dlouho předpokládané vazby mezi Ruskem a alternativním slovenským mediálním prostorem. Obdobně s ruskými zpravodajskými službami spolupracoval také bývalý asistent poslance slovenské Národní rady za extrémistickou stranu ĽSNS (Ľudová strana Naše Slovensko), který byl pověřen získáváním informací z utajovaných výročních zpráv slovenských zpravodajských služeb. Podezření v této souvislosti vyvolává i předchozí Garbárův dar pro ĽSNS ve výši 10 000 eur. ĽSNS je kromě jiného známá i prosazováním odchodu Slovenska z EU i NATO a podporou bližších vztahů s Ruskem. Dalšími dvěma osobami podezřelými ze špionáže jsou bývalý prorektor Vojenské akademie v Liptovském Mikuláši a pracovník Slovenské informační služby (SIS). Slovenské úřady již v souvislosti s případem vyhostily tři ruské diplomaty, kteří se měli na špionáži podílet.

• Orbánovo Maďarsko zůstává osamoceným partnerem Moskvy v regionu. Předsedové vlád České republiky, Polska a Slovinska cestovali vlakem na Ukrajinu, aby vyjádřili diplomatickou solidaritu se zemí čelící ruské invazi. Polsko kromě Mateusze Morawieckého zastupoval také vicepremiér, a dle mnohých skutečný držitel moci ve Varšavě, Jaroslaw Kaczyński. Tato návštěva vyslala další důležitý signál podpory ze zemí, které zároveň patří mezi největší příjemce ukrajinských uprchlíků, aktivní poskytovatele vojenské a humanitární pomoci a zastánce integrace Ukrajiny do EU. Lídři během návštěvy diskutovali o sankcích a jejich účinnosti, humanitární a vojenské pomoci a dalších potenciálních diplomatických opatřeních. Kaczyński také nastínil možnost mírové mise NATO na Ukrajinu, kterou později některé členské státy sice podpořily, nicméně její realizace zůstává nepravděpodobná. Slovenský premiér Eduard Heger se na základě doporučení bezpečnostních složek odmítl k návštěvě připojit, přičemž později tento krok označil na chybu. Slovensko také zvažuje zda poskytnout Ukrajině starý sovětský systém protivzdušné obrany S-300. V současnosti probíhá instalace systému Patriot, který Slovensku poskytly Německo a Nizozemsko. Patriot může potenciálně nahradit starý systém S-300, jenž by pak mohl být poskytnut Ukrajině. Na proti tomu Maďarsko v porovnání s ostatními státy V4 zaujímá k ruské invazi značně odlišný přístup. Válka na Ukrajině patří mezi klíčová témata maďarských parlamentních voleb, což komplikuje Orbánovo potenciální znovuzvolení. Orbánova vláda, která byla po dlouhou dobu jedním z nejbližších ruských spojenců v regionu, odmítla podpořit jak případné sankce EU proti ruským dodavatelům energie, tak mírové mise na Ukrajině. Orbán také válku využívá ke kritice opozice a tvrdí, že by Maďarsko zatáhla do války.

• Ruská agrese na Ukrajině přináší další nelehkou výzvu pro vztahy mezi EU a Čínou. S blížícím se summitem mezi EU a Čínou, který se uskuteční 1. dubna, panují v Evropě očekávání, že by Čína mohla sehrát pozitivní roli při řešení války na Ukrajině. Doposud však nic nenasvědčuje tomu, že by Peking skutečně měl zájem zapojit se do mírových jednání. Vyjádření čínských představitelů o ochotě zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou prozatím nenásledovaly žádné konkrétní kroky a Peking poskytl Ukrajině pouze relativně skromnou humanitární pomoc. Zároveň Peking nadále obviňuje Západ a NATO ze zavinění války a ruskou invazi odmítá odsoudit. Číně jednoznačně vyhovuje, že se s její potenciální rolí při řešení konfliktu pojí očekávání, což může využít k dosažení ústupků ze strany EU v jiných oblastech. Na pozadí navíc stále pokračuje konflikt mezi Čínou a Litvou, i když je momentálně zastíněn ruskou invazí. Z nejnovějších dat vyplývá, že bilaterální obchod mezi Čínou a Litvou se v posledních měsících prakticky zhroutil. Příčinou je de facto čínské obchodní embargo na Litvu, jímž chtěl Peking potrestat Vilnius za rozvíjení vztahů s Tchaj-wanem. Pobaltská země sice vyzvala ke zrušení summitu EU-Čína s ohledem na čínský ekonomický tlak, a především postoj Pekingu k Ukrajině, na úrovni EU však takový krok zřejmě nemá podporu. Lze očekávat, že v zájmu evropských lídrů bude spíše konflikt s Litvou v současné situaci upozadit. Avšak naděje, že EU dokáže pomocí aktivní diplomacie přesvědčit Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a přiměla ho zastavit válku na Ukrajině, se nejspíše ukáží jako zbožná přání.

• Vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková byla hostkou slyšení pořádaného Zvláštním výborem pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE) v Evropském parlamentu. Ve své prezentaci hovořila o prolínání čínské a ruské propagandy a souběhu dezinformačních narativů, kterými Peking a Moskva cílí na evropské publikum.

• „Dnes je [v Rusku] pravděpodobnější nějaká varianta tzv. „palácového převratu“ než velká lidová revoluce. Nicméně ani to nelze v delším časovém horizontu vyloučit,“ popsal v podcastu Aktuality.sk náš analytik na Rusko Pavel Havlíček.

• „Ruská strana stále věří, že bude schopna porazit ukrajinskou armádu a dostat Ukrajinu pod kontrolu, a Ukrajinci stále doufají, že dokáží ruské okupanty ze země vyhnat,“ okomentoval pozadí mírových jednání Pavel Havlíček pro Seznam Zprávy.

• „Jedna rovina rusko-čínského partnerství je rétorická. Má jasné limity. Není to vojenská aliance. Rusko nemá povinnost vojensky pomoci Číně a Čína nemá povinnost vojensky pomoci Rusku, ani v případě Ukrajiny,“ vysvětlil náš analytik Filip Šebok v rozhovoru pro novinky.cz.

• „Čína nemůže hrát roli neutrálního aktéra v mediaci rusko-ukrajinského konfliktu, protože opakovaně jasně vyjadřuje podporu ruských strategických zájmů v Evropě, včetně vytvoření nové bezpečnostní architektury,“ řekl Filip Šebok pro Český Rozhlas.

Náš sesterský projekt CHOICE prodlužuje lhůtu pro přihlašování na letní školu „Untangling EU-China Relations“, která se uskuteční v květnu v Kutné Hoře. Nenechte si tuto možnost ujít a pošlete přihlášku do neděle 27. března!

Všechny informace naleznete zde.