Milí čtenáři, milé čtenářky,

 

v tomto newsletteru se dozvíte o maďarských parlamentních volbách, summitu mezi EU a Čínou, ruských dezinformacích šířených Čínou a slovenském plánu pro boj s hybridními hrozbami.

Strana Fidesz Viktora Orbána znovu zvítězila v maďarských parlamentních volbách. Sjednocené opozici se navzdory očekáváním nepodařilo ohrozit dlouholetou nadvládu Fideszu v maďarské politice a vládní strana si udržela ústavní většinu. Orbán tak bude pokračovat v křesle premiéra už čtvrté volební období po sobě.

 

O férovosti voleb lze oprávněně pochybovat, ačkoli se zdá, že během samotného hlasování nedošlo k žádným výrazným nesrovnalostem. Pozorovatelská mise OBSE ale konstatovala, že kampaň se „vyznačovala všudypřítomným překrýváním [koalice Fideszu] a vlády”. Strana tak těžila z „absence transparentnosti a nedostatečného dohledu nad financováním kampaně“.

 

Výsledky voleb znamenají, že změnu kurzu nelze očekávat ani v maďarské zahraniční politice, včetně kontroverzního postoje Budapešti k Rusku a Číně. To potvrdil i Orbánův vítězný projev, v němž uvedl ukrajinského premiéra Volodymyra Zelenského jako jednoho z protivníků, se kterými musel Fidesz v kampani bojovat. Schopnost Orbána vykreslit opozici jako někoho, kdo chce Maďarsko zatáhnout do konfliktu v sousední zemi, byla zřejmě jednou z úspěšných taktik kampaně. 

 

Vzhledem k tomu, že je pozice Fideszu nyní zajištěna, lze očekávat, že Budapešť bude dále posilovat své vztahy s Čínou. V předvolebním období se přitom zdálo, že maďarská vláda partnerství s Čínou záměrně staví do pozadí. Důvodem byly kontroverze spojené s čínskými projekty v zemi, především pokud jde o plánovaný kampus Fudanské univerzity v Budapešti, jež vedly k nespokojenosti veřejnosti. Toho dokázala využít opozice. Nyní už Fidesz bude moci dýchat volněji a lze očekávat posílení spolupráce s Pekingem. 

 

Po dalším vítězství Fideszu se prakticky nebude možné vyhnout dalšímu vyostření konfliktu Budapešti s Bruselem. Pouze dva dny po volbách zahájila Evropská komise proti Maďarsku disciplinární řízení ve věci dodržování principů právního státu, které by mohlo připravit Maďarsko o finanční prostředky z EU. Neustálé vzdalování Maďarska od evropského mainstreamu v zahraniční politice v tomto kontextu jen přilévá olej do ohně. 

  • Virtuálnímu summitu mezi EU a Čínou dominovala válka na Ukrajině. Ve vztazích mezi EU a Čínou není nouze o témata, o nichž by se mělo jednat, včetně hospodářských vazeb a osudu investiční dohody (CAI), otázek lidských práv, boje proti pandemii a změny klimatu nebo tlaku Číny na Litvu. Válka na Ukrajině však tentokrát tato témata do značné míry zastínila. Čína i EU sice obě vyzvaly k ukončení války a jednáním, avšak kromě toho nacházejí jen velmi málo společných bodů. Zatímco vedoucí představitelé EU zdůrazňovali „zvláštní odpovědnost“, kterou má Čína jako stálý člen Rady Bezpečnosti OSN, a varovali před možnými druhotnými sankcemi, pokud by Peking poskytl Moskvě ekonomickou nebo vojenskou pomoc, čínská oficiální prohlášení naopak opakovala obvyklá slova o „mentalitě studené války“. Kromě toho prezident Si Ťin-pching vyzval EU, aby si „vytvořila vlastní vnímání Číny a přijala nezávislou politiku“, čímž patrně myslel, že evropská politika podle čínského vnímání následuje USA. Na summitu se nepodařilo v otázce Ukrajiny dosáhnout pokroku a šéf diplomacie EU Josep Borrell jej označil za „dialog hluchých“. Pokud jde o bilaterální vztahy, diskuse se dotkla vzájemných sankcí a nátlakových opatření Číny vůči Litvě. Méně problematickými byly otázky spolupráce v oblasti změny klimatu a boje proti pandemii COVID-19, kde EU a Čína hodlají pokračovat ve spolupráci. Summit ukázal, že mezi postoji Číny a EU v klíčových otázkách je stále větší propast a rýsuje se možnost, že v bloku převáží pohled EU na Čínu jako „systémového rivala“.

     

  • Čína nadále pomáhá Rusku v informační válce. V našem newsletteru jsme již dříve popsali, že Čína sice obecně nešíří ruské narativy, pokud jsou jejich terčem ukrajinská vláda nebo obyvatelé, avšak ochotně využívá ruské dezinformace cílící proti Západu. Nejvýznamnějším příkladem jsou dezinformace o amerických biologických laboratořích na Ukrajině, které Čína v souvislosti s válkou pravidelně opakuje. Pokud jde o vraždění ruských jednotek v ukrajinské Buči, Čína oficiálně reagovala zdrženlivě, ale státní média zdůrazňují ruské snahy o vyvracení obvinění. Plátek Global Times dokonce naznačil, že se jedná o fabrikaci, již zneužila západní média s cílem ohrozit průběh mírových rozhovorů. Na čínském internetu zároveň bují proruská rétorika, kterou úřady zjevně nejsou ochotny razantněji omezit. Čínské školy a univerzity i stranické organizace po celé zemi dokonce pořádají školení o „správném“ chápání války, zaměřené na obhajobu Ruska a kritiku Západu. Tento postoj však nevyplývá z vřelých rusko-čínských vztahů. Za sympatiemi pro Rusko stojí především snaha posílit analogické čínské narativy o údajné koordinované snaze Západu omezit růst Číny, poškodit její mezinárodní postavení a svrhnout komunistický režim, které dlouhodobě živí čínská komunistická strana  

  • Slovenská vláda schválila Akční plán koordinace boje proti hybridním hrozbám. Nový dokument přináší cestovní mapu, jež má Slovensku pomoci posílit odolnosti země vůči podvratným aktivitám různých aktérů, kteří ohrožují demokratické uspořádání země a základní principy, jakými jsou lidská práva a právní stát. Hlavním cílem dokumentu je posílit koordinaci mezi různými vládními resorty a nastavit celovládní přístup s cílem zvýšit společenské povědomí o hybridních hrozbách a vytvořit systém strategické komunikace. Opatření obsažená v plánu se zaměřují například na bezpečnostní rizika spojená se zahraničními investicemi do kritické infrastruktury a médií, vlivovému působení v akademického sektoru a na zasahování do volebních procesů. Jeden z hlavních bodů klade důraz na vzdělávání v oblasti digitálních technologií a podporu kritického myšlení celé populace, zejména pokud jde o zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti. Akční plán, který stanovuje konkrétní soubor opatření pro různé vládní instituce, přichází v kontextu války na Ukrajině, která činí boj proti hybridním hrozbám ještě palčivější výzvou, zejména v informačním prostoru. Plán například klade důraz na analýzu legislativních opatření, která mohou být použita v reakci na vytváření a šíření dezinformací. Jak důležité je vytvořit robustní právní základ pro takové kroky se ukázalo v posledních týdnech, kdy slovenský Národní bezpečnostní úřad zablokoval jeden z nejpopulárnějších „alternativních“ webů Hlavné správy kvůli šíření proruských narativů souvisejících s ruskou invazí.

  • O summitu mezi EU a Čínou a potenciálních dopadech ruské invaze na Ukrajinu na jejich vzájemné vztahy mluvila v podcastu Hospodářských novin vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková.  

  • Poslední vývoj v rusko-ukrajinských vztazích, pokrok v mírových vyjednáváních a bezpečnostní situaci vysvětlil pro ČT24 náš analytik na Rusko Pavel Havlíček. 

  • Pavel Havlíček také přispěl do série doporučení, jak se efektivněji vymanit z ruského vlivu v některých oblastech v České republice i v rámci EU. 

  • „Putin a jeho lidé nemohou pozabíjet všechny, kteří jsou spojeni s opozicí, těch jsou tisíce, desetitisíce. Financují Navalného fond, podporují ho. Ale to, že právě Navalného otráví a pak zatknou, je ten signál, který posílají dovnitř společnosti, aby lidé raději byli zticha a drželi krok,“ uvedl Pavel Havlíček v rozhovoru pro Blesk.  

  • O čínském postoji k válce na Ukrajině mluvil náš analytik Filip Šebok v podcastu Novinky.cz

  • Náš slovenský analytik Matej Šimalčík hovořil o ekonomickém a politickém vlivu Číny ve střední Evropě a o přístupu Číny k ruské agresi na Ukrajině v CDI Talks, diskusi pořádané Centrem pro demokratickou integritu. 

  • Matej Šimalčík také okomentoval přijetí Akčního plánu koordinace boje proti hybridním hrozbám na Slovensku v podcastu Aktuality.sk.

Náš sesterský projekt CHOICE pořádá další mentoringové setkání Future CHOICE, jehož cílem je reflektovat témata a otázky začínajících analytiků, kteří se zabývají Čínou. Dubnová debata se bude týkat efektivního využívání sociálních sítí, strategií pro vystupování v médiích a tipů, jak nejlépe využít příležitosti pro prezentaci svého výzkumu. 


Zaregistrujte se zde a připojte se k nám 25. dubna v 16 hodin!

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEIAS

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2022 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika