Milí čtenáři, milé čtenářky,

 

v tomto newsletteru se dozvíte o možných plánech České republiky na opuštění platformy 16+1, obnovení plánů na vybudování kampusu fudanské univerzity v Maďarsku, návštěvě dalšího čínského vyslance v Evropě a postojích zemí V4 vůči energetickému embargu na Rusko.

Česká republika může brzy následovat Litvu jako druhý stát, jenž opustí platformu spolupráce Číny se zeměmi střední a východní Evropy (16+1). Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny přijal 19. května usnesení, které vyzývá vládu k utlumení participace na aktivitách této platformy a k jejímu úplnému opuštění. Své doporučení staví výbor na vyhodnocení platformy jako zcela bez přínosu pro Českou republiku a jiné státy regionu, zatímco jej Čína využívala na sledování vlastních jednostranných zájmů. Publikace našeho sesterského projektu CHOICE již před dvěma lety přinesla výsledky auditu platformy a konstatovala, že platforma sloužila k naplnění čínských zájmů v regionu. Absenci konkrétních výsledků platformy citoval na výboru i náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, což naznačuje, že celkové hodnocení tohoto formátu spolupráce sdílí i česká diplomacie.

 

Přehodnocení participace na formátu 16+1 je součástí probíhajícího procesu revize vztahů s Čínou. Tu si dala za cíl nová vláda i ve svém programovém prohlášení. Nyní zůstává na vládě, aby vykonala politické rozhodnutí o ukončení české participace, jelikož ta není postavena na smluvní bázi. Roli ještě může sehrát prezident Zeman, jenž byl jedním z nejvýznamnějších podporovatelů spolupráce s Čínou nejen v rámci této platformy. Doposud se vláda většímu konfliktu s prezidentem snažila vyhýbat a bude zajímavé sledovat, jak se k tomu tentokrát postaví.

 

Česká republika každopádně s největší pravděpodobností platformu 16+1 opustí, i když otázka časového horizontu a podoby politického rozhodnutí zůstává otevřena. Budoucnost celého formátu je tak nejistá a Čína se zřejmě bude snažit snížit úroveň a možná i frekvenci politických setkání platformy. To naznačuje i návrh čínské speciální vyslankyně Chuo Jü-čen, která během své nedávné návštěvy regionu zjišťovala postoje jednotlivých států k možnosti uspořádat namísto tradičního summitu letos „pouze“ setkání na ministerské úrovni.

  • Čína vysílá další diplomatickou misi do Evropy. Zvláštní vyslanec pro evropské záležitosti Wu Chung-po se má setkat s představiteli EU, aby navázal na výsledky summitu EU a Číny, který se konal minulý měsíc. Dubnový „dialog hluchých“, jemuž dominovaly neshody ohledně ruské invaze na Ukrajinu, podtrhl četná témata, v nichž EU a Čína těžko hledají společnou řeč. Návštěva Wu Chung-pa rovněž navazuje na nedávnou cestu zvláštní vyslankyně Číny pro region střední a východní Evropy Chuo Jü-čen, jejímž cílem bylo objasnit postoj Číny k válce na Ukrajině a projednat budoucí vývoj platformy 16+1. Na dubnové setkání měl navázat dialog na vysoké úrovni o ekonomických otázkách, který se koná jednou za dva roky, ale zatím nebylo oznámeno žádné oficiální datum. Čína rovněž nenašla náhradu za bývalého velvyslance při EU Čang Minga, který v prosinci opustil svůj post. S výjimkou alespoň taktické změny v přístupu Číny však její diplomatické snahy vůči Evropě pravděpodobně nebudou úspěšné.

     

  • Otázka plánovaného kampusu čínské univerzity Fudan je v Maďarsku znova na stole. Minulý týden maďarský Ústavní soud rozhodl, že schválení plánu referenda o otázce kampusu čínské univerzity v Budapešti z minulého roku bylo protiústavní. Jako důvod soud uvedl fakt, že plány kampusu vycházejí z mezinárodní smlouvy mezi Maďarskem a Čínou, čímž je tato otázka automaticky vyňata z možnosti referenda. V reakci na toto rozhodnutí primátor Budapešti a klíčová postava opozice Gergely Karácsony přislíbil, že bude hledat způsoby, jak by se k plánu mohli vyjádřit alespoň obyvatelé Budapešti. Projekt čínského kampusu vyvolal minulý rok v Maďarsku velkou vlnu nevole. Její příčinou byly především náklady spojené s výstavbou pro maďarské daňové poplatníky a také obavy, že tento megaprojekt odvede potřebné zdroje pro investice do maďarského systému vyššího vzdělávání. Před dubnovými parlamentními volbami se vláda Fideszu evidentně tomuto kontroverznímu tématu vyhýbala. Tomu je však podle všeho konec a projekt bude pokračovat. Podle nového maďarského ministra kultury by dokonce nepostavení kampusu znamenalo „uříznutí jedné ruky“ a maďarská vláda se proto bude nejspíš snažit odstranit všechny překážky pro realizaci projektu.

  • Maďarsko odmítá podpořit navrhované embargo EU na dovoz ropy z Ruska. Předtím než podpoří nový sankční balíček požaduje Maďarsko investice do energetiky ve výši přibližně 750 milionů eur za účelem modernizace rafinerií a rozšíření plynovodů směrem do Chorvatska. Zároveň maďarská vláda tvrdí, že cena za dlouhodobou reorientaci energetické infrastruktury se může vyšplhat až do výše 18 miliard eur. Pro snížení dopadu odstřihnutí od Ruska, které by kromě Maďarska zasáhlo významně i Českou republiku a Slovensko, nabídla Evropská komise podporu ve výši 2 miliard eur a delší přechodné období. Zatímco Česká republika a Slovensko jsou nakloněny embargo za určitých podmínek podpořit, Orbán přirovnal navrhovaný soubor opatření k atomové bombě. Polsko na druhé straně patří mezi nejhlasitější zastánce zavedení dalších sankcí zaměřených na ruský energetický sektor, přestože je rovněž do značné míry závislé na dovozu energií z východu. Než Rusko zastavilo dodávky plynu do Bulharska a Polska s odůvodněním, že odmítají platit v rublech, odebíralo Polsko z Ruska až 46 percent své poptávky plynu a 64 percent ropy. Polsko nyní plánuje nahradit dovoz z Ruska různými alternativami, včetně dodávek plynu prostřednictvím plynovodu Baltic Pipe z Norska a nákupu zkapalněného zemního plynu z USA. 

  • „Peking se domníval, že s ním Evropská unie bude ochotná jednat, jako by se nic nestalo. Ale postoj velkého množství členských států EU i unijních institucí se za dva roky hodně změnil,“ uvedla vedoucí MapInfluenCE Ivana Karásková pro Hospodářské noviny.

  • „Boj proti pandemii se v Číně stal vysoce politickou otázkou. Z úspěšné politiky nulového covidu udělala čínská komunistická strana legitimizační nástroj a nyní je velmi těžké od ní upustit,“ vysvětlil v rozhovoru pro Český rozhlas náš analytik Filip Šebok.

  • V novém dílu podcastu Disinfo Report objasňují naši slovenští analytici Matej Šimalčík a Peter Dubóczi jaký je v současnosti vztah Číny a Ruska a jak o Číně informují slovenská alternativní média. Celý výzkum zobrazení Číny v slovenských alternativních médiích si můžete přečíst zde

  • „[O podzemních úkrytech Vladimira Putina] se toho povídá spoustu, je ale otázka, čemu můžeme věřit,“ připomíná náš analytik na Rusko Pavel Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

  • „[Čína na Balkáně] nečelí takovému komplikovanému regulačnímu prostředí a je jednodušší zde realizovat některé projekty, což se týká zejména oblasti infrastruktury. Čína tak zde může aplikovat model, který hodně využívá v rozvojovém světě, kdy staví infrastrukturu na základě bilaterálních dohod, kde čínské banky poskytnou půjčku a stavbu realizují čínské firmy, bez otevřených nabídkových řízení,“ uvedl Filip Šebok pro Seznam Zprávy.

Náš slovenský analytik Matej Šimalčík bude tento čtvrtek diskutovat o prolínání čínských a ruských informačních operací a o tom, jak Čína pomáhá posilovat ruskou propagandu o invazi na Ukrajinu. Webinář organizovaný Jamestown Foundation začíná v 17 hodin, nezapomeňte se zaregistrovat.

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

 

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Filip Šebok, Veronika Blablová

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEIAS

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Můžete si 
změnit nastavení nebo můžete svůj e-mail ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2022 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika