Milí čtenáři,

dnešní newsletter se věnuje neobvyklému summitu formátu 17+1, vyloučení Číny z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, Borrellově nešťastné cestě do Moskvy a Babišově „misi“ v Budapešti.

Letošní summit formátu 17+1 sdružující Čínu a země střední a východní Evropy byl v mnohém výjimečný. Setkání bylo původně plánované ještě na duben minulého roku, ale bylo odloženo vzhledem k pandemii. Úterní setkání bylo Čínou oficiálně potvrzeno až na poslední chvíli a není se čemu divit – vícero států totiž vyslalo Číně signál, že nejsou se spoluprací s Pekingem spokojení a že na summit vyšlou pouze níže postavené představitele. Pro čínské diplomaty to bylo noční můrou, jelikož naopak potřebovali dosáhnout co nejvyššího zastoupení ze strany účastnických zemí, protože summit poprvé hostil čínský lídr Si Ťin-pching.  Ve výsledku na summit nevyslalo prezidenta nebo premiéra až šest zemí (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko a Slovinsko), což je prozatímní rekord.

Ze strany zemí Visegrádské čtyřky se na summit připojili český prezident Miloš Zeman a polský prezident Andrzej Duda a to ze summitu V4 v Polsku, jenž se konal ve stejný den. Slovensko a Maďarsko na summitu zastupovali premiéři Igor Matovič a Viktor Orbán. Zajímavý je případ Slovenska, které mělo podle všeho na summit původně poslat „pouze“ vicepremiéra a ministra financí Eduarda Hegera. Peking ale zřejmě efektivně využil možnost uzavření protokolu o vývozu jehněčího a kozího masa do Číny, a Matovič se tak nakonec na summitu ukázal (a využil i své znalosti čínštiny).            

Prezident Zeman se ve svém krátkém projevu na summitu nechal slyšet, že české firmy mají zájem o participaci na projektech Nové hedvábní stezky. Konkrétně zmínil projekt vysokorychlostní železnice mezi Čínou a Evropou. Tato rétorika ze strany Zemana naznačuje, že český prezident se navzdory proklamované pragmatičnosti stále pohybuje spíše v rovině bombastických a vysoce nerealistických projektů

Ve výsledku toho summit mnoho nového nepřinesl. Poprvé v devítileté historii formátu nebyly vydány závěrečné „směrnice“, což potvrzuje informace, že vyjednávání předcházející summitu byla neobvykle ostrá. Čínský lídr Si Ťin-pching ve svém projevu nepřekvapivě vyzdvihl možnosti spolupráce v oblasti veřejného zdraví a vyjádřil ochotu Číny poskytnout zemím regionu vakcíny proti COVID-19. Poukázal přitom na zkušenosti Maďarska a Srbska. Si Ťin-pching také přislíbil, že Čína zvýší dovoz ze zemí střední a východní Evropy s cílem dosáhnout hodnoty 170 miliard dolarů v příštích pěti letech. Čína také plánuje zdvojnásobit objem dovozu zemědělských produktů z těchto zemí. Jestli ale Peking skutečně tyto sliby naplní, je vzhledem na předchozí zkušenosti diskutabilní.

Vše nasvědčuje tomu, že navzdory snahám se Číně formát 17+1 oživit nepodařilo. Příliš slibně nevypadá ani úmysl vyslat summitem signál směrem k Bidenově administrativě ve Washingtonu. Většina zemí regionu totiž vnímá Spojené státy jako strategického partnera a od Číny se bude jen nadále vzdalovat.

  • Čína jde z kola ven, Rusko zůstává (alespoň prozatím) ve hře. Na konci ledna došlo ke klíčovému setkání vlády a zástupců ČEZ s představiteli opozičních parlamentních stran ve věci dostavby Jaderné elektrárny Dukovany II (JED II). Diskuse nakonec vedla ke změně postojů premiéra Andreje Babiše a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Ti souhlasili s vyřazením čínské společnosti China General Nuclear (CGN) ze soutěže na základě bezpečnostních důvodů, jak to požadovala většina opozice. V otázce zapojení Ruska ke konsenzu nedošlo, a Moskva se tak, alespoň prozatím, může o největší zakázku v české historii stále ucházet. Jistého kompromisu bylo nicméně dosaženo v určení lhůty pro podávání nabídek, která bude až 12 měsíců, aby byl dostatek času na jejich kvalitní zpracování. Premiér Babiš se nechal slyšet, že by stát mohl společnosti ČEZ poskytnout až 100 % finančních prostředků na realizaci projektu, aby byly maximálně sníženy náklady a nedošlo k dramatickému zvýšení ceny pro konečné spotřebitele. Během setkání byly zároveň diskutovány další podmínky výběrového řízení, ale konečná varianta – např. výkon reaktoru či smluvní podmínky se společností ČEZ – nebyla prozatím dořešena.

    Diskuze bude pokračovat už dnes (10. února), kdy se bude ve třetím čtení schvalovat návrh zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který umožní vládě prosadit takový finanční model, aby mohla do JED II investovat. Co však v tuto chvíli stále není jisté, je to, zda bude tendr vypsán ještě před klíčovými parlamentními volbami v říjnu letošního roku. Největší vliv to bude mít na ruskou státní společnost Rosatom, jejíž zapojení do projektu většina opozice odmítá.

  • Borrell dostal v Moskvě lekci v silové diplomacii. Na začátku února podnikl šéf unijní diplomacie Josep Borrell očekávanou cestu do Ruska. Jeho třídenní návštěva se odehrála v kontextu napjaté situace, která v zemi nastala po odsouzení opozičního politika a aktivisty Alexeje Navalného a masívních demonstrací po celém Rusku. 

    Borrellově cestě předcházely bouřlivé diskuze mezi členskými státy Evropské unie, jestli je vhodné se v současné situaci do Ruska vůbec vydávat, případně s jakým mandátem. I přes odpor některých států se Borrell do Moskvy vypravil a připravil agendu, která zahrnovala setkání s občanskou společností, ochránci lidských práv, představiteli nezávislých médií či akademické obce. Borrell následně čelil silné kritice kvůli svému slabému výkonu během tiskové konference s ruským protějškem, ministrem Sergejem Lavrovem. Některé dotazy ruských státních médií Borrella zjevně rozhodily, stejně tak ho překvapilo agresívní chováni Lavrova, který během svého vystoupení opakovaně útočil jak na EU a její členy, tak na Spojené státy. Později také vyšlo najevo, že ruská strana se kvůli podpoře Alexeje Navalného rozhodla ze země vyhostit tři evropské diplomaty, konkrétně z Polska, Německa a Švédska, a to krajně nevybíravým způsobem během setkání Borrella s Lavrovem. Tyto incidenty, společně s dezinformační kampaní, kterou Rusko vedlo po dobu Borrellovy cesty, přinesly pocity pokoření, ztrapnění a promarněné příležitosti. Situace bude mít jistě ještě dohru na evropské straně, kde ještě více narostl tlak na uvalení nových sankcí na Rusko a objevily se hlasy volající po Borrellově rezignaci.

  • Hra o vakcíny pokračuje. Český premiér Andrej Babiš navštívil Budapešť, kde se potkal se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. Na programu setkání byla především otázka maďarských zkušeností s ruskými a čínskými vakcínami. Po setkání se nechal Babiš slyšet, že Česko může zvolit „maďarskou cestu” a zvážit nasazení vakcín z Ruska a Číny, přestože dosud neprošly schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Maďarsko mezitím obdrželo první várku vakcín Sputnik V v počtu 40 tisíc dávek z celkové objednávky dvou milionů. Vzhledem k pomalému očkování není překvapením, že některé evropské státy hledají jiné možnosti. Někteří čeští političtí představitelé trvají na tom, že v Česku budou použity výhradně vakcíny certifikované EMA, což se ale v případě ruské nebo čínských vakcín zatím nestalo. Další nezodpovězenou otázkou je samotná výroba těchto vakcín. Například slovenský premiér Igor Matovič se vyjádřil, že vakcína Sputnik V by mohla být vyráběna i na území Slovenska. Přestože zdraví obyvatelstva je bez pochyby důležitější než geopolitické otázky, nelze popřít, že rozsáhlé nasazení ruské vakcíny či čínských vakcín v Evropě nabízí potenciál pro prosazování zájmů Ruska a Číny. Dobrým příkladem je situace v Srbsku, kam český premiér Babiš dnes odlétá na podobnou „misi".

  • Koordinátor ruského výzkumu Pavel Havlíček ve svém komentáři pro EUObserver navrhl agendu Borrellovy cesty do Moskvy. Šéf evropské diplomacie se bohužel Pavlových doporučení příliš nedržel. 

  • Zakladatelka a vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková byla jednou z panelistek debaty na téma čínského vlivu v zahraničních médiích organizované německým think tankem MERICS, kde Ivana působí jako European China Policy Fellow, a nadací Konrad Adenauer. Prezentaci Ivany a jejích spoludiskutujících můžete zhlédnout zde.

  • Pavel Havlíček pro Info.cz analyzoval roli projektu Nord Stream 2 v evropské politice vůči Rusku. Podle Pavla je osud plynovodu klíčovou výzvou pro kredibilitu Německa, které brzy po odchodu kancléřky Merkelové do politického důchodu čeká důležitá výměna v čele státu. 

  • Analytik MapInfluenCE Matej Šimalčík v článku pro náš sesterský projekt CHOICE zhodnotil novou slovenskou bezpečnostní strategii. Podle Matěje tento dokument naznačuje zásadní přehodnocení slovenského přístupu k Číně. 

  • Matej Šimalčík poskytl interview pro slovenský Denník N na téma novely zákona o kritické infrastruktuře. Matej je přesvědčen, že se jedná o důležitý krok pro snížení bezpečnostních rizik v případě investic, za kterými stojí cizí státní moc. Nová legislativa byla motivována obavami, že ruská Sberbank, jež patří mezi největší věřitele Slovenských elektráren, může získat kontrolu nad touto strategickou společností, jíž hrozí bankrot.             
  • Polský prezident Andrzej Duda podepsal zákon o spolupráci s Tchaj-wanem v justiční oblasti. Týká se také otázky extradice, což může být sporný bod z pohledu Pekingu, jenž v mnoha případech vyžaduje vydání tchajwanských občanů ze třetích zemí do Číny.                                                     
  • Polsko plánuje masivní investici ve výši zhruba 900 milionů EUR do expanze logistického parku v blízkosti vesnice Małaszewicze na hranicích s Běloruskem. Małaszewicze jsou klíčovým bodem na železničním koridoru z Číny do Evropy, jenž během pandemie zaznamenal významný nárůst dopravy. Investice má získat podporu z evropských fondů. 

NATO2030 Series Discussion 2: Building a Transatlantic Approach towards China

16. únor 2021, 16:00

Analytik MapInfluenCE Filip Šebok bude jedním z panelistů v diskusi na téma transatlantické spolupráce v politice vůči Číně. Toto téma je obzvlášť aktuální, protože se ukazuje, že ke koordinovanému postupu vůči Pekingu nestačí pouze výměna v Bílém domě. Diskusi organizuje Atlantic Forum. Pro více informací sledujte stránky Atlantic Forum.

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika