Milí čtenáři, milé čtenářky,

v tomto newsletteru se dočtete o summitu Iniciativy Trojmoří v Rize, české verzi Magnitského zákona, vývoji polsko-čínských vztahů a podpoře blokovaných dezinformačních médií ze strany slovenské vládní strany Sme Rodina.

Rozvoj Iniciativy Trojmoří uvízl na rozcestí. Riga hostila sedmý summit regionálního projektu spojujícího země střední a východní Evropy, který se zaměřuje především na posílení konektivity. Cílem Trojmoří je převážně zlepšení infrastruktury mezi severní a jižní částí regionu a konstrukce železnic, silnic, plynovodů i digitální infrastruktury. Vznik této iniciativy v roce 2016 byl částečně reakcí na čínskou nabídku rozvoje konektivity v oblasti v rámci formátu 16+1.

Klíčovým výsledkem summitu bylo udělení speciálního statusu Ukrajině, neboť plné členství je vyhrazeno pouze členským státům EU. Právě válka na Ukrajině ukazuje důležitost projektu, jelikož se země střední a východní Evropy potýkají s řadou různých dopadů tohoto konfliktu, včetně těch v oblasti energetiky.

Přestože Trojmoří nabízí mnoho příležitostí pro regionální spolupráci v několika klíčových oblastech, v cestě jejímu dalšímu rozvoji stále stojí mnoho překážek. Jednou z nich je skutečnost, že projektu dominuje Polsko, které má pod kontrolou i většinu jeho agendy, což některé další země odrazuje od většího zapojení.

Česká republika a Slovensko doposud rozvoj projektu nevnímaly jako prioritu. Český postoj k iniciativě byl poněkud vlažný, a to i díky tomu, že českým vlajkovým projektem byl kontroverzní kanál Dunaj-Odra-Labe, který podporuje český prezident Miloš Zeman. Nová česká vládní garnitura však spolupráci v rámci Trojmoří alespoň deklarativně označuje za důležitou a chce se podílet na jejím dalším rozvoji. Česká republika mimo jiné také konečně plánuje přispět do investičního fondu iniciativy. Další ze zemí Visegrádu, Maďarsko, Trojmoří nadšeně podporovalo a dokonce vyzývalo k jeho formalizaci. Jeho pozici ale komplikují spory s EU a nyní i neochota vzdát se proruského kurzu v zahraniční politice. V neposlední řadě Trojmoří chybějí dostatečné finanční prostředky. Doposud tedy v rámci formátu nebyly zrealizovány větší projekty.  

Státy participující na iniciativě Trojmoří by se však nyní měly chopit příležitosti a využít válku na Ukrajině k posílení spolupráce. Nabízí se především možnost koordinace regionální odpovědi na válku na Ukrajině, zejména pokud jde o pomoc při poválečné obnově země. Tímto zpúsobem by navíc mohly participující státy posílit svůj hlas v rámci EU.

• Česká vláda schválila národní verzi Magnitského zákona. Návrh, který předložil ministr zahraničí Jan Lipavský, by umožnil české vládě uvalit národní sankce na osoby a subjekty, které se dopouštějí protiprávního jednání v mezinárodním prostoru, například porušování lidských práv, terorismu nebo kybernetických útoků. Po schválení vládou putuje návrh zákona na schválení do Poslanecké sněmovny. Nový zákon, urychlený ruskou invazí na Ukrajinu, má sloužit jako podklad pro zařazení fyzických a právnických osob (v současné době zejména těch z Ruska a Běloruska) na národní sankční seznam i v případě, že se je nepodařilo zařadit na sankční seznam EU. Zároveň se očekává zefektivnění předkládání návrhů na sankční seznam EU ze strany České republiky. Ta bude moci například zabránit osobám a subjektům uvedeným na seznamu vstoupit či pobývat na svém území nebo spolupracovat s bankami. Magnitského zákon poprvé zavedly Spojené státy v roce 2012 po smrti ruského právníka Sergeje Magnitského. Česká republika bude první středoevropskou zemí s vlastní verzí této legislativy. Zavedení českého Magnitského zákona bylo jednou z priorit programového prohlášení české vlády v souvislosti s proklamovaným návratem k hodnotově orientované zahraniční politice. 

   

• Polsko-čínské vztahy procházejí turbulentním obdobím. Ministři zahraničních věcí Číny a Polska Wang I a Zbigniew Rau se na začátku června potkali na třetím plenárním zasedání čínsko-polského mezivládního výboru pro spolupráci. Čína ve svém shrnutí virtuálního setkání zmínila válku na Ukrajině jen velmi stručně. V tomto tématu totiž tyto dvě strany jen těžce hledají společnou řeč. Ještě krátce před válkou se přitom bilaterální vztahy vyvíjely pro Čínu slibně, což naznačovaly časté kontakty na nejvyšší diplomatické úrovni. Polský prezident Andrzej Duda byl například jedinou hlavou státu EU na zimních olympijských hrách v Pekingu. Jak píše naše analytička Alicja Bachulska ve svém článku pro CHOICE, polská motivace k posílení spolupráce s Čínou mohla pramenit především ze zklamání a nedůvěry vůči západním partnerům. Po ruské invazi však i polský pohled na Čínu vzal za své a záměr hrát „čínskou kartu“ se téměř vytratil. Napětí ve vztazích podtrhuje fakt, že se čínské zmocněnkyni pro vztahy se střední a východní Evropou Chuo Jü-čen během nedávné návštěvy regionu nepodařilo potkat s představiteli polského ministerstva zahraničí. Přesto je pro Čínu Polsko klíčovým partnerem v regionu, což se zrcadlí i v diplomatické pozornosti, které se Polsku dostává. Peking bude chtít udržet bilaterální vztahy stabilní, jelikož polská pozice může mít vliv i na ostatní země střední a východní Evropy, které nyní přehodnocují budoucnost svých vztahů s Čínou.

• Slovenská vládní strana Sme Rodina si platila reklamu v blokovaných prokremelských alternativních médiích. Podle výroční zprávy populistické strany Sme Rodina vedené předsedou slovenské Národní rady Borisem Kollárem zaplatila strana za inzerci na portálech Hlavné správy a Hlavný denník téměř 85 000 eur. Obě média, která jsou dlouhodobě kritizována za šíření dezinformací a prokremelských názorů, zablokovaly slovenské úřady po ruské invazi na Ukrajinu. Hlavné správy se také nedávno zapletly do špionážního skandálu, kdy byl jeden z jejich přispěvatelů obviněn ze spolupráce s ruskými zpravodajskými službami. Kollár při obhajobě umisťování reklamy v alternativních médiích argumentoval tím, že mezi jednotlivými médii nerozlišuje, čímž staví na stejnou úroveň pochybné alternativní webové portály a zavedená média. Kollár navíc tvrdí, že v případě jejich odblokování bude v alternativních médiích inzerovat nadále. Paradoxní je, že Kollár a jeho strana zákaz těchto médií podpořili, včetně jeho nedávného prodloužení. Předseda parlamentu to nyní vysvětluje nutností přizpůsobit se koaličnímu konsenzu. Tato epizoda každopádně odhaluje znepokojivé propojení vládnoucích elit s ekosystémem alternativních médií a je další ranou pro legitimitu médií, jež na Slovensku nebezpečně klesá.

• „Samozřejmě, že když se Ukrajina vydá na cestu do EU, bude to také výzva pro budoucí uspořádání vztahů v unii. Mluvíme o zemi s více než 40 miliony obyvatel. Pokud by se stala členem unie, což je sice ještě daleko, museli bychom se zamyslet nad tím, jak EU rozhoduje a jak jednotlivé země spolupracují,“ vysvětlil náš analytik na Rusko Pavel Havlíček v rozhovoru pro slovenský web Pravda.sk.

• „Čína bude ve vztahu k Rusku lavírovat tak, aby z dané situace co nejvíc vytěžila – obchodně i v domácí a zahraniční politice,“ uvedla pro Deník N vedoucí projektu MapInfluenCE Ivana Karásková.

• „Česko v platformě [Trojmoří] prozatím nebylo příliš aktivní a nedokázalo využít příležitostí, které by se během nadcházejícího summitu v Rize konečně mohly zhmotnit a otevřít z hlediska nových investic a finančních příležitostí,“ píše Pavel Havlíček ve svém článku pro Info.cz.

• „Čína se nesnaží vymýšlet kolo. Buď si média přímo kupuje nebo se aktivně inspiruje a aplikuje vyzkoušené modely. Do budoucna se s čínskou propagandou budeme potýkat mnohem více i u nás,“ vysvětlila Ivana Karásková pro web Hlídací pes.