Milí čtenáři,

dnešní newsletter se věnuje ruským a čínským vakcínám ve střední Evropě, odchodu Litvy z formátu 17+1, prvnímu využití globálního režimu sankcí ze strany Bruselu, odolnosti EU vůči dezinformacím z Číny a Ruska, a dalším zajímavým tématům. 

S blížícím se prvním výročím vypuknutí pandemie ve střední Evropě se o „východní vakcíny” kromě Maďarska začaly zajímat také ostatní země Visegrádské čtyřky.

Slovenský premiér Igor Matovič šokoval celou zemi, když v utajení a bez informování koaličních partnerů uzavřel dohodu o dovozu dvou milionů dávek ruské vakcíny Sputnik V. Celý plán byl odhalen až poté, kdy do Moskvy zamířil letecký speciál ministerstva obrany.

Matovičova „one man show” rozpoutala na Slovensku koaliční krizi. Rozhodnutí obejít unijní mechanismus pro schvalování vakcín kritizoval i ministr zahraničních věcí Ivan Korčok, jenž nazval ruské vakcíny „nástrojem ruské hybridní války”. Matovič veškerou kritiku odmítá a tvrdí, že jeho rozhodnutí bylo motivováno snahou zachránit lidské životy a nikoliv politikou. Poukazuje přitom na data, že až deset procent Slováků by se dalo očkovat pouze ruskou vakcínou. Sputnik V už získal výjimku od ministra zdravotnictví pro „terapeutické použití” a očkování touto vakcínou by mělo začít v nejbližších týdnech.

Není překvapivé, že výroků Matoviče se chytila ruská státní média a využila je jako důkaz, že proti Sputniku V se v Evropě vede geopolitická hra. Skutečným problémem však bylo, že ruský výrobce dlouho oficiálně nepožádal o certifikaci vakcíny. „Průběžné hodnocení” Sputnik V ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) začalo až 4. března. Jak řekl koordinátor ruského výzkumu MapInfluenCE Pavel Havlíček, „pro ruskou stranu bylo výhodnější být z mezinárodně-politického hlediska otloukánkem, kterého evropské instituce chtějí s jeho vakcínou postavit mimo. To se nyní do určité míry mění“.

V Česku nadále za Sputnik V lobuje prezident Miloš Zeman s podporou premiéra Andreje Babiše. Zeman také minulý týden požádal čínského lídra Si Ťin-pchinga o poskytnutí vakcín Sinopharm. Moskva i Peking jsou údajně ochotny Česku vakcíny poskytnout. Podle Zemana přitom stačí na jejich využití v Česku souhlas Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten však Zemanova slova dementoval s tím, že to není v jeho pravomocích. Ministr zdravotnictví Jan Blatný navzdory tlaku ze strany prezidenta a možnosti, že brzy ztratí ministerské kreslo, vehementně odmítá možnost udělit neregistrovaným vakcínám výjimku.

K zájemcům o čínskou vakcínu se přidalo i Polsko. V telefonickém rozhovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o čínské vakcíny vyjádřil zájem Andrzej Duda, a to na žádost premiéra Morawieckého. Čínský lídr se zavázal Polsku vyhovět, a učinit tak zadost svému příslibu ze summitu 17+1. Konkrétní dohoda o nákupu vakcín však zatím na stole není a o tématu mají probíhat diskuse na pracovní úrovni. Polský ministr zdravotnictví již k využití neregistrovaných vakcín v EU vyjádřil skepsi.

V MapInfluenCE „vakcínovou diplomacii” Ruska a Čína intenzivně sledujeme. Naše kolegyně Veronika Blablová připravila přehlednou grafiku, podle které má čínské vakcíny dostat až 55 zemí a minimálně sedm dalších států jejich využití aktivně zvažuje. O tématu čínské vakcínové diplomacie obšírně mluvila také vedoucí MapInfluenCE Ivana Karásková pro Český rozhlas. Pokud vás náhodou minula studie Ivany a Veroniky na toto téma, můžete si jí přečíst zde.

  • EU poprvé využila svůj sankční režim. 2. března  vstoupily v platnost nové sankce EU vůči představitelům Putinova režimu poté, co byly dříve schváleny ministry zahraničí EU na konci února. Nejnovější vlna evropských opatření vychází z nedávno schváleného Globálního režimu sankcí v oblasti lidských práv, který byl poprvé nasazen k potrestání pachatelů zločinů proti lidským právům. Čtyři potrestané osoby se terčem sankcí staly pro svůj podíl na případu Alexeje Navalného a jeho odsouzení za vykonstruovaná obvinění. Je symbolické, že se EU rozhodla poprvé využít svého nového zahraničněpolitického nástroje právě ve vztazích s Ruskem, které se v posledních týdnech dramaticky zhoršují. To společně s novými principy vzájemné interakce dobře ilustruje nový konfrontační přístup mezi EU a Ruskem. Tento precedens také znamená, že se EU již nebojí prakticky reagovat na porušování lidských práv ve světě, a to i v autoritářských režimech jako Bělorusko nebo Čína. Právě čínští představitelé by mohli být zařazeni na sankční seznam příště kvůli situaci v Sin-ťiangu, Tibetu či Hongkongu. V této poloautonomní oblasti čínský parlament schválí tento týden nové volební reformy, které budou znamenat poslední hřebík do rakve zbytkům politické plurality.

  • Litva se rozhodla vystoupit z Čínou vedeného formátu 17+1. Litva také své kroky koordinuje s ostatními pobaltskými státy. Podle mluvčího litevského ministerstva zahraničních věcí tato „ekonomická iniciativa nepřinesla očekávaný výsledek, proto se plánujeme koncentrovat na rozvoj ekonomických vztahů s Čínou bilaterálně a v rámci spolupráce EU-Čína”. Litva bude také usilovat o posílení partnerství s Tchaj-wanem, kde plánuje tento rok otevřít ekonomické zastoupení. Tyto plány už vedly k ostré reakci ze strany Pekingu. Jak se vyjádřila naše analytička Alicja Bachulska pro hongkongský deník South China Morning Post: „protože jsou ekonomické výsledky spolupráce minimální a politické náklady jsou stále větší, země střední a východní Evropy přehodnocují svůj přístup k Pekingu.” K Alicji se přidal i náš slovenský analytik Matej Šimalčík, podle nějž musí země regionu při podobných krocích vždy brát v úvahu potenciál čínské odvety. Podle Matěje ale „nedávný vývoj ukazuje, že Čína postrádá vhodné páky na to, aby v tomto regionu dosáhla svých cílů”. Litva nemusí být posledním státem, který skončí s participací na iniciativě. Podobné úvahy se ozývají například i ze strany českých Pirátů. Bude zajímavé sledovat další kroky Pekingu, který se bude určitě snažit zachovat si tvář a nepřipustit diplomatickou prohru. Je proto možné, že se Čína sama rozhodne snížiť důležitost platformy.

  • EU stále není schopna efektivně se bránit proti dezinformacím. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell během zasedání Zvláštního výboru pro zahraniční vměšování (INGE) Evropského parlamentu připustil, že EU není připravena bojovat proti dezinformacím z Číny. O tom, jak funguje čínská propaganda v kyberprostoru, jsme psali v naší studii. Borrellovo přiznání ukázalo, jak slabá je evropská odolnost vůči vlivovým operacím, dezinformacím a zahraničním zásahům do domácích procesů, včetně Ruska a Číny. Zároveň je možné Borrellovo vyjádření číst jako výzvu ke zlepšení. I přes určitý pokrok zůstává situace komplikovaná i na úrovni členských států EU. Jak píše Pavel Havlíček v novém paperu, i Česká republika stále zápasí s dezinformacemi souvisejícími s pandemií COVID-19 a probíhající „infodemií“, kterou autoritářské režimy často ještě dále umocňují a využívají ve svůj prospěch. Podobně slabá a roztříštěná je taktéž strategická a krizová komunikace kabinetu premiéra Andreje Babiše. Vláda navíc zjevně není schopna využívat některých silných stránek českého přístupu vůči dezinformacím, např. spolupráce s občanskou společností, zkušenosti s podporou nezávislých médií nebo důkladné analýzy a porozumění problému. Většina plánů tak stále zůstává pouze na papíře a čeká na silnější impuls a politickou vůli, která možná přijde po nadcházejících parlamentních volbách.

  • Ivana Karásková byla jednou z hostů debaty Café Evropa na téma investiční dohody EU-Čína. Na záznam debaty se můžete podívat zde.  

  • K tématu investiční dohody se vyjádřil i Matej Šimalčík v rozhovoru pro slovenský časopis Zahraničná politika.

  • Ivana Karásková mluvila o zkušenostech regionu střední a východní Evropy s Čínou v podcastu CEE-Central Europe Explained ze série podcastů IDM. 

  • Matej Šimalčík vydal nový článek v akademickém časopise Asia Europe Journal, jenž čerpá z výzkumu mediálního obrazu Číny na Slovensku v rámci MapInfluenCE.

  • Náš kolega Kevin Curran analyzoval současný stav soupeření Spojených států a Číny na poli polovodičů a důležitost Tchaj-wanu v článku pro The Diplomat.

  • Pavel Havlíček mluvil o současné situaci v rusko-evropských vztazích v rozhovoru pro Georgian Institute for Security Policy, podcastu Europeum nebo také v online debatě Warsaw Security Forum.

  • Ivana Karásková diskutovala o perspektivě vztahů zemí Visegrádu s Čínou v diskusi organizované Young China Watchers.                    

Interdependencies and Dependencies: China – Eastern Europe – European Union

26. březen 2021

Ivana Karásková vystoupí na každoroční konferenci organizované Německou asociací východoevropských studií ve spolupráci s Bertelsmann Stiftung a Mercator Institute for China Studies (MERICS), kde Ivana působí jako European China Policy Fellow. Ivana bude mluvit o změnách ve vnímání Číny v regionu střední a východní Evropy a hlavních faktorech, které je ovlivňují. Konference se můžete zúčastnit přímo přes Zoom nebo můžete také sledovat live stream akce.

Více informací zde

Sledujte také naše sociální sítě pro informace o chystaném evropském launch eventu české iniciativy “Friends of Free Russia”, jenž má na starosti náš kolega Pavel Havlíček.  

Líbí se Vám náš newsletter? Máte rady, jak něco zlepšit, nebo máte tipy na témata, která bychom neměli opomenout? Neváhejte se nám ozvat. Budeme vděční za jakýkoliv feedback.

 

S pozdravem

Filip Šebok
Projektový manažer MapInfluenCE


www.mapinfluence.eu
www.amo.cz

Editor newslettru: Filip Šebok

Svými texty přispěli: Pavel Havlíček

@MapInfluenCE and #MapInfluenCE

twitter
 

PARTNEŘI PROJEKTU

AMO
CEIAS
CEECAS
STRATPOL
POLITICAL CAPITAL

S PODPOROU

NED

PARTNERSKÝ PROJEKT

CHINAOBSERVERS

Tento e-mail jsme Vám poslali díky Vaší registraci na MAPINFLUENCE.EU
Svůj e-mail můžete ze zasílání novinek odhlásit.
  Copyright © 2021 AMO - Asociace pro mezinarodni otazky, Žitná 608/27, Praha 1 110 00, Česká republika